V Kladně lidé ročně vyprodukují více než 14,5 tisíce tun směsného odpadu. Přes 800 tun plastu, přibližně stejné množství skla, o sto tun více papíru a více než 2 tisíce tun biologického odpadu a dalšího materiálu se zde daří vytřídit.

V rámci podpory třídění odpadu začalo před několika lety Kladno – kromě umísťování standardních nádob na separovaný odpad – i s budováním podzemních kontejnerů. V 2017 radnice umístila po městě třicet stání v hodnotě 35 milionů korun, přičemž velkou část pokryla dotace.

Podzemní kontejnery se v Kladně osvědčily, ale je zapotřebí, aby s nimi lidé uměli zacházet a chovali se zodpovědně. Často se stává, že lidé ucpou hrdlo kontejneru a další příchozí v domnění, že je nádoba plná, pohodí odpad vedle. To pak kladenskému vedení vznikají starosti navíc. „Město uklízí kontejnerová stání dvakrát týdně a stejně tak uvolňuje hrdla nádob. Ročně se kolem kontejnerů sebere až 900 tun odpadu. Náklady na úklid jsou 6 milionů korun ročně. Důvodem nejsou menší otvory, jak se někteří lidé domnívají. Kdo chce svůj odpad vhodit do podzemního kontejneru, velikost odpadu přizpůsobí, například sešlápnutím krabice, či použitím menšího pytle na odpadky,“ sdělila Kateřina Přibylová z tiskového odboru kladenského magistrátu.

Slaný

Nakládání s odpady řeší také v sousedním patnáctitisícovém Slaném. V současné době platí město společnosti AVE za tuto službu ročně okolo 13 milionů korun. Naposledy zde byly poplatky občanům navyšovány v loňském roce. Nyní platí každý občan 750 korun ročně. A to se zřejmě nezmění. Poplatky za komunální odpad by měly i v roce 2021 zůstat stejné. Rozhodnout o tom ale musí zastupitelé. Jejich schůze je na programu ve středu 25. listopadu a jednat budou mimo jiné i o tom, zda nezaložit vlastní svozovou službu odpadů v rámci Technických služeb Slaný, jako to bylo v minulosti.

I ve Slaném uvažovali dříve o pořízení podzemních kontejnerů, jejich umístění je ale zde zřejmě nereálné. „Slaný je nadmíru zasíťované město, ač se to nezdá, nemáme na to prostor. Navíc k vyvážení podzemních kontejnerů se používá speciální vozidlo, které by muselo poskytnout AVE Kladno nad rámec uzavřené smlouvy,“ uvedl místostarosta města Radek Vondráček (ANO).

Na separovaný opad tak Slaňáci mohou užívat pouze standardní mobilní kontejnery. „Nádoby průběžně přibývají a podle potřeby je budeme umisťovat i v následujících letech,“ doplnil Vondráček.

Stochov

Naproti tomu ve Stochově si existenci polozapuštěných kontejnerů na tříděný odpad pochvalují. Ve městě, kde žije okolo 5,5 tisíce obyvatel, je aktuálně deset takových „hnízd“. Město je vybudovalo před třemi lety a zaplatilo 3,3 miliony korun, přičemž valnou část pokryla evropská dotace. „Tím, že naše kontejnery mají široké hrdlo, odpad se do nich vkládá poměrně dobře. Pochopitelně jsou i u nás lidé, kteří zahodí nesešlapanou krabici nebo jiný odpad vedle. Nešvar nám pomáhají řešit mobilní kamery. Strážníci za to dávají pokuty. Díky tomu se daří udržet ve městě pořádek,“ sdělil starosta Stochova Roman Foršt.

Stochovští zaplatí v letošním roce firmě AVE okolo 6,8 milionu korun za svoz odpadu. Občané platí 660 korun. Zbytek více než 2 miliony město doplácí. Ani zde se ale nechystají zdražovat. „Do prosincového zastupitelstva dáváme návrh dosavadní poplatky zachovat, přestože víme, že nakládání s opady zdraží. Ale nechceme v této těžké covidové době lidi ještě více zatěžovat,“ poznamenal starosta Foršt.

Ve všech třech městech jsou občanům v rámci nakládání s odpadu k dispozici sběrné dvory.