Často bývá úplně odlišné počasí po obou stranách hlavního hřebene. Řidiči na Červenohorském sedle občas obdivují rozdílné počasí vlevo a vpravo od silnice. Hřebeny Hrubého Jeseníku vytváří návětrnou a závětrnou stranu, takže například Bruntál ve srážkovém stínu hor má v úhrnu méně deště než třeba Jeseník.

Nejvyšší části Jeseníků, Kralického Sněžníku a Rychlebských hor patří do chladného klimatického pásma. Celkové podnebí v Jeseníkách ovlivňuje prolínání dvou klimatických oblastí. Na západní straně pohoří doznívá efekt „klimatizace“.

Ilustrační foto
Bílé Vánoce? Velmi nepravděpodobné, ukazují předchozí zimy

Stejně jako v autě regulujeme optimální stabilní klima pomocí topení a chlazení, tak se Atlantický oceán a Golfský proud snaží na západě Evropy vybalancovat teplotní rozdíly nad pevninou. Proto počasí na západ od Jeseníků inklinuje k mírnému podnebí s dostatkem vláhy a s nepříliš velkými teplotními rozdíly mezi létem a zimou.

Vítr od západu přináší do Jeseníků vlhký vzduch a dostatek srážek. Východní strana Jeseníků je už víc ovlivňována pevninou. Kontinentální podnebí na Východě naopak zvyšuje teplotní rozdíly mezi létem a zimou a má podstatně sušší vzduch.

"Vlivná" nadmořská výška

Počasí v Jeseníkách ale neovlivňuje jen rozhraní klimatických oblastí, ale také nadmořská výška. Nejen Jeseníky, ale také Krkonoše, Beskydy, Vysočina nebo Šumava patří k nejchladnějším místům v České republice.

Mikulášský výběh repešákem k rozhledně Kopaninka absolovovalo v pravém horském počasí pět odvážlivců a pes, 5. 12. 2021
Zasněžený Repešák zdolali jen ti nejdrsnější. Pětici otužilců proháněl i pes

Každý milovník Jeseníků jistě zažil situaci, kdy na Hvězdě pršelo, ale o 400 metrů výš na Ovčárně sněžilo. Každou zimu se ale v Jeseníkách setkáme také s inverzním počasím. To znamená, že na zatímco vysoko hřebenech je teplo a slunečno, dole v údolích a v kotlinách je zataženo, mlhy a déšť.

Víte, jak na Pradědu vyfotit bezvětří?
Návod jak odhadnout sílu a rychlost větru nám nabízí Beaufortova stupnice. Má dvanáct stupňů a původně vznikla v roce 1805 pro potřeby námořnictva, takže vycházela z výšky a pěny vln. Postupně se zdokonalovala, takže dnes už můžeme rychlost větru ve stupních BS odhadnout také podle kouře z komínů, praporů, prachu, větviček, šelestu listí, použitelnosti deštníků a podobně. Musíte ale počítat s tím, že nic použitelného pro fotografování cestou na Praděd nepotkáte. Fotograf, který chce zaznamenat vzácný okamžik bezvětří přímo pod vysílačem, si musí vzít s sebou něco dlouhého a lehkého, co dokáže vychýlit i mírný vánek.