Kyanid zcela narušil ekosystém Bečvy. Mrtvých ryb je už přes 30 tun.

Testy odhalily, co otrávilo tuny ryb v Bečvě. Kdo za to může?

Škoda je nenávratná

K Bečvě chodívají na dětský vandr.

„Jsou tam břehule, ledňáčci, vydry a také ptačí pozorovatelna. Teď nebude co pozorovat. Co se stalo, je velká katastrofa. Škoda je to nenávratná, byli tam potočáci, to jsou pstruzi, kterých moc na Bečvě není. Díky tomu, že voda je v těch místech hluboká, tam bylo spousta ryb,“ vypráví dále.

Mrtvých ryb byly po nedělní katastrofě v Bečvě hromady, ale podle něj se povede řeku zpátky zarybnit. „Pokud na to rybáři dostanou dotace, protože všechno je otázka peněz, podaří se natáhnout tam ryby zpátky. Samozřejmě že metrovou parmu tam dlouho nechytneme. Ale třeba s raky to bude horší,“ dodal.

Najít původce katastrofy nebude lehké.

„Z velké fabriky typu DEZA to být nemohlo, tam všechno hlídají jak čert. Myslím, že by se měli vyšetřovatelé podívat ve Lhotce na koleje, jestli není problém s některou z odstavených cisteren, kterých je tam spousta,“ naznačil René Mikulenka.

Při vyšetřování původce znečištění spolupracuje Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Olomouc i Brno s Policií České republiky a s kriminalisty ze Zlínského kraje.

„Vzhledem k tomu není v tuto chvíli možné případ více komentovat,“ informovala mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová.

V Javorníkách i Beskydech se daří vlkům, na svět přivádějí mladé

Totální narušení ekosystému

Ochránce přírody Miroslav Dvorský odmítl jet na místo katastrofy. „Je mi z toho zle. Došlo tam k totálnímu narušení celého ekosystému od bezobratlých, přes malé rybky, velké ryby až po ptáky a savce.

Vydry, ledňáčci, kterých tam registrujeme tři páry, jsou přímo závislé na rybách. Budou se muset odstěhovat,“ posteskl si člen Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí.

Tak velkou katastrofu nikdy nezažil. „Nedovedu si vůbec představit, za jak dlouho se dokáže ten ekosystém ozdravit. Z toho se bude krajina vzpamatovávat řadu let,“ míní Dvorský.

Tomáš Krutil z Českého rybářského svazu ve Valašském Meziříčí pomáhal se členy místní organizace vytahovat kvanta uhynulých ryb z koryta celý týden.

„Jezdili jsme denně, hned z práce od čtyř odpoledne do tmy. Koho jsme sehnali, ten s námi jel. Našli se i takoví, kteří dorazili ze Zlína na ryby, slyšeli o katastrofě a pomohli. Ale volal mi také jeden, který se dozvěděl o otravě a jediné co ho zajímalo, bylo, jestli si může jít zachytat nad znečištěné místo. To zamrzí,“ kroutil hlavou hospodář.

Klip o snech dívky na vozíčku zaujal porotu, kapela STRAM převzala ocenění

Pomůže déšť

Konečné číslo množství uhynulých ryb ještě není známé.

„Výsledek se neustále mění. Pořád se sbírá. Ne všechny ryby se najdou, mohly skončit v kamenech. Teď zaprší, což pomůže rozředit nebezpečný kyanid, ale zvednutá hladina také vyplaví další uhynulé ryby. Po pěti dnech rozkladu už asi budou i cítit,“ popsal.

K obnově života v řece nevidí příliš optimismu.

„Deset let možná nebude stačit. Dlouhověkým rybám jako ostroretkám či parmám bude minimálně tolik trvat, než dorostou do šedesáti nebo osmdesáti centimetrů. Minimálně dva roky si počkáme, než přestane být řeka úplně mrtvá,“ myslí si Krutil.

Vrácení života zpět do Bečvy je podle něj otázka peněz.

„Naše organizace pomáhá s odlovem a budeme se snažit dodat do vody generační ryby ještě před jarním výtěrem. Všechno ostatní závisí na penězích. Sehnat do řeky ryby není levná záležitost. I proto chceme, aby se našel viník. Pokud ne, všechno zůstane na našich bedrech,“ vysvětlil Tomáš Krutil.

Stále se testuje

Významnou část práce na analýzách vzorků kontaminované vody provedla laboratoř HZS Moravskoslezského kraje, Frenštát pod Radhoštěm. Ta první indikovala kyanidy. ČIŽP Olomouc ve spolupráci s Povodím Moravy neustále monitoruje tok Bečvy.

„Vzorky vod z Bečvy budou pravidelně analyzovat pracovníci laboratoře na přítomnost kyanidů až do doby, kdy se jejich koncentrace vrátí na původní stopová množství před havárií,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Zdroj kontaminace považuje ČIŽP za jednorázový.

„Uvedený jev je pouze důsledek původní otravy, nikoliv pokračování kontaminace. Do odvolání nedoporučujeme používat vodu z řeky Bečvy k pitným účelům, koupání a k závlahám,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Olomouc.

Velká oprava vsetínských lázní spolkla více než 51 milionů. Podívejte se dovnitř

Informovali pozdě

Důrazné nedoporučení, jakkoli se dostat do styku s Bečvou od mostu k místní části Juřinka směrem dále po toku řeky se na stránkách Valašskomeziříčské radnice objevilo k velké nelibosti obyvatel až ve čtvrtek, tedy čtyři dny po katastrofě.

Mluvčí meziříčské radnice Deníku sdělil, že úřad informoval obyvatele okamžitě poté, co obdržel data od zodpovědných orgánů.

„Využili jsme k tomu všechny své informační kanály včetně webových stránek, facebookového profilu, mobilního a také městského rozhlasu,“ řekl Jakub Mikuš.

„Od počátku jsme pracovali s informací, kterou ve čtvrtek ve své zprávě opět potvrdila také ČIŽP, a to že kontaminační mrak se objevil v řece v neděli a postupoval od Choryně na Vsetínsku až do Přerova. Na území města Valašské Meziříčí nebyly od začátku události zjištěné žádné úhyny ryb,“ dodal Mikuš.

Kontaminační mrak se objevil v řece v neděli 20. září a postupoval od Choryně na Vsetínsku přes Hustopeče nad Bečvou, Teplice nad Bečvou k Hranicím a poté k Lipníku nad Bečvou až do Přerova. Zde se v nadjezí zastavil.

Část se ještě dostala do soutoku s Moravou, kde se jí ale podařilo naředit vodou z vodních nádrží Slušovice a Fryšták a její koncentrace už nepřestavuje tak velké riziko pro vodní faunu a floru. Následky jsou rozsáhlé, rybáři do kafilérie do čtvrtečního večera odvezli 32 tun otrávených ryb.