Přitom se zdálo, že k vychytané nule přijde v podstatě zadarmo. V 89. minutě však přišel při jedné z mála chomutovských šancí faul Ústí v pokutovém území a sudí ukázal na značku pokutového kopu. Němec se však pohotově vrhnul ke své levé tyči a největší šanci hostů v zápase zneškodnil.

Jinak jste ale moc práce v zápase neměl, že? Jak vůbec duel hodnotíte?
To je pravda. Až vlastně na konci z té penalty, za níž děkuju Červovi (Marek Červenka), který mi poradil stranu, tak jsem tam skočil a chytil jí. Jinak z naší strany to bylo dobré. Začali jsme výborně, hned v 1. minutě jsme dali gól a pak jsme celou dobu určovali ráz utkání. Nečekal jsem tedy, že dáme osm gólů, i když jsme jich mohli dát tak patnáct, ale myslím, že jsme hráli skvěle a sedlo nám to. Trénujeme, máme naběháno, šlo poznat, že máme víc tréninků než kluci z Chomutova a to se někde prostě muselo projevit.

Vy můžete porovnávat loňskou a letošní přípravu pod novým majitelem. Jak je tedy vidíte? Jde letos znát už opravdu profesionální stránka, kde se i vedení klubu poučilo z loňských přehmatů?
Určitě. Loni to bylo hlavně hodně narychlo, takže nebylo ani moc času poskládat pořádně ten tým. Podzim se nám pak bohužel moc nepovedl, a i když jsme na jaře hodně kousali, už to prostě nestačilo. Letos je znát posun, přišli opravdu velcí hráči, dobré posily a myslím, že letos bychom ten postup zvládnout měli, ale míč je kulatý a člověk nikdy neví.

Mezi jednu z posil patří i ostřílená brankářská persona Tomáš Grigar. Pro vás jistě dobrý mentor ale i velká konkurence v boji o místo. Jak to jako dlouholetý odchovanec klubu vnímáte a jaký spolu máte vztah?
Pro mě je to vždycky o respektu. Je to brankář, který má odehráno jak já říkám tři tisíce zápasů v lize a tisíc nul (smích), k tomu tituly se Spartou a další úspěchy, takže k němu chovám úctu. Myslím, že spolu vycházíme skvěle, mám si od něj co vzít.

Víte už, kdo začne chytat?
Asi to není tajemstvím, určitě začne chytat Grigi. Ale já jsem říkal i vedení a Lukášovi Zoubelemu, že vždycky je dobré být nějak zdravě naštvaný ale zároveň pomoci týmu. Ego musí jít v takové chvíli vždy stranou, pojďme udělat všechno proto, abychom postoupili. Já tu budu, budu připravený, myslím si, že lidé zde vědí, že chytat umím. Týmový cíl je ale jasný - postup, a jestli bude v bráně stát Tomáš nebo já, nebo na hřišti bude tenhle nebo tamten, je úplně jedno. Všichni tady, ať je to uklízečka, hráči nebo vedení musíme táhnout za jeden provaz, to je to hlavní.