Pro mnohé fanoušky může jít o neznámé jméno. Ostatně tuto roli už Šišjak měl, když se objevil jako asistent Pavla Vrby ve Zlíně v lednu 2023. I díky své vlastní iniciativě a touze se fotbalově vzdělávat má ale za sebou mnohé.

V Mainzu sledoval práci Jürgena Kloppa, učit se mohl také od Diega Simeoneho. Stáže ve Villarealu, Salzburgu nebo Atleticu Madrid ale patří k těm bližším. Šišjak totiž navštívil už 49 zemí, žil mimo jiné i v USA, Kanadě či na Novém Zélandu. Není proto divu jeho mottu. "Hráčům jsem řekl, že musíme ukázat, že máme koule. Pokud chcete něčeho dosáhnout, musíte být odvážní."

Spousta fanoušků vás ještě nezná. Jaký jste tedy trenér?
Jsem útočný typ trenéra, miluji ofenzivu, mám na tom založené své principy. Chceme dominovat na míči, ale ne tím stylem, že si přihráváme bez nějakého smyslu či organizace. Mým cílem je držet balón, dostávat se do šestnáctky, ukázat, že máme kvalitu a odvahu a nebojíme se toho. Řekl jsem i hráčům, že je potřeba každému ukázat, že máme koule, protože bez toho to zkrátka nejde. Pokud chcete něčeho dosáhnout, musíte být odvážní. Samozřejmě když se stane nějaká chyba, je potřeba se vrátit, ale jinak jsem ofenzivní typ kouče.

Devětatřicetiletý slovenský trenér Jozef Šišják se stal ve Zlíně asistentem trenéra Pavla Vrby.
Vrbův neznámý asistent procestoval svět, na stáži byl u Kloppa i Simeoneho

Jste také řečník a motivátor? Viděl jsem u vás spoustu taktických nákresů, na ČFL možná až nezvykle hodně…
Motivátor? Asi ano. Určitě jsem hodně náročný, od hráčů vyžaduji opravdu hodně. A jinak si myslím, že moderní technologie ve fotbale jsou dnes nevyhnutelné. To, že to je třetí liga, neznamená nic. Pokud chceme být profi, musíme se podle toho i připravovat, chovat a mít profesionální přístup.

Vedení klubu vás představilo jako dočasného trenéra. To znamená, že tu jste jen do konce sezóny? A co dál?
Ano. Je to tak. Zatím jsme se nebavili o dalších krocích. Nechci vytvářet tlak ani na sebe, ani na vedení, ani na hráče. Myslím, že by bylo dobré, abychom se soustředili na tři zbývající utkání, která nás ještě v této sezóně čekají, to je to nejdůležitější. Musíme se trochu oprostit od toho, že se tu nepodařilo splnit nějaký cíl, který tu byl, tím ale vůbec nechci snižovat kvality předchozího trenéra. Naopak, zdědil jsem celkem připravené mužstvo, tím bych chtěl dát i kredit Danovi Sochorovi. Teď chci ale hlavně úspěšně dokončit sezónu a neplánovat zatím nic dalšího.

Fotbalisté Brné ilustrační
Šok! Lídr krajského přeboru z Brné nenastoupil. A prý předčasně končí sezónu!

Jak jste se dostal do Ústí?
Upřímně – oslovil jsem asi všechny akademie z 1. ligy mimo Sparty, Slavie a Plzně. Kontaktoval jsem i Ústí, protože jsem věděl, že zde mají nějaký projekt. Slyšel jsem o tom už před půl rokem, hodně jsem si o tom četl a nakonec jsem poslal životopis, což je běžný postup, pokud chcete práci. Pak už jsem to nechal osudu. Ozval se mi Lukáš Zoubele, tady bych chtěl vyzdvihnout od začátku výbornou komunikaci. Potkali jsme se, myslím, že jsme si sedli i charakterově, uvidíme, zda to bude pokračovat i nadále.

Když mluvíte o svém životopisu, ten je hodně bohatý. Navštívil jste údajně 49 zemí světa, pod ruce jste koukal Diegovi Simeonemu či Jürgenovi Kloppovi. Jakou formou to bylo a co vám to dalo do vaší trenérské kariéry?
Dalo mi to strašně moc. Když vidíte, jak se dělá fotbal na totálním vrcholu, je to úžasné. Je neskutečné sledovat, jak k tomu přistupují tito trenéři, jak mají propracovaný každý detail. Tam neexistuje, že by se na něco zapomnělo. Navíc teď už všechno sledují i kamery, takže to byla fantastická škola. Vidíte i zcela odlišné přístupy těch person. Klopp má úplně jiný přístup, stejně tak Simeone. O ty stáže jsem si sám zažádal, z vlastní ctižádostivosti jsem napsal do těch klubů, protože mě zkrátka zajímalo, jak se to dělá na profi úrovni, nejen v Čechách a na Slovensku. Krom toho mě baví cestovat, deset let jsem žil mimo, v Americe, v Kanadě, na Novém Zélandu. Díky tomu, že mám rád cestování a fotbal to pro mě bylo vlastně velice jednoduché.