Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Co vás přivedlo do Čech?
Vždycky jsem chtěl přijít do nějakého českého klubu a tak když jsem dostal pozvánku do České republiky, jestli nechci přijít na zkoušku, ani na chvilku jsem nezaváhal. Tahle jsem se dostal do Teplic, kde jsem strávil krásné chvíle v mém životě i v mojí kariéře.

Jak jste se dorozumíval, když jste přijel do Čech?
Opíral jsem se o nějaké základní české fráze a často jsem to promíchával s angličtinou. Češtinu ještě dnes určitě nemám dokonalou, ale vždycky se nějak dorozumím.

Líbí se vám tu?
Ano, už se tu cítím jako doma. Mám tu i rodinu. Čechy mi přirostly k srdci, žije se tu moc hezky.

A jak dlouho tu jste?
Je to už devět let, co jsem přijel.

Máte rád českou kuchyni? A jaké jídlo máte nejraději?
Chutná mi. Nebudu říkat, které jídlo mám nejraději, protože už jsem si oblíbil většinu jídel z české kuchyně. Nejsem v jídle vybíravý.

Jak komunikujete v kabině?
Většina mých týmových kolegů v Brozanech mluví anglicky, takže to jde. Někdy je to komické, když do toho pleteme češtinu a někdy dojde i na ruce a nohy (smích).

Jak se vám líbí české zvyky a tradice?
Nejvíce se mi líbí Vánoce, to jsou opravdu krásné svátky.

Byl jste se podívat v hlavním městě v Praze?
V Praze jsem docela často, mám tam mnoho přátel, které občas navštěvuji.

Která památka z Čech Vás oslovila nejvíce?
Abych byl upřímný, tak kromě Karlova mostu si teď žádnou jinou nevybavím. V Praze jich je nespočet, je to nádherné město.

Jak se zrodil před pěti lety přestup do Brozan?
Když jsem skončil v Teplicích, potřeboval jsem čas, abych se zotavil z panické poruchy, která se u mě objevila. A potom jsem musel někde začít a tak mé další kroky vedly do Brozan.

Jak byste popsal své působení v Sokolu, kde trénuje bývalý český reprezentant Jiří Němec?
Vždycky to může být lepší. Mám na mysli, že vždycky se dá něco ještě vylepšit. Ale jsem v Brozanech spokojený. A trenér Němec? Prostě normální chlap, který se snaží odvést s hráči dobrou práci.

Jak dneska vzpomínáte na vaše angažmá v Teplicích?
Teplice hrají ligu, takže jsem s nimi zažil i plný stadion, když jsme hráli se zajímavým soupeřem, jako je třeba Sparta nebo Plzeň. Mám samé hezké vzpomínky.

Fandíte jim i nadále?
Abych byl upřímný nefandím, ale důvody proč tomu tak je si nechám pro sebe.

Jak se zpětně díváte na váš konec u sklářů?
Když jsem byl zraněný, tak mi trvalo, než jsem se zotavil. A mezitím jsem ztratil formu, do které se mi už nepodařilo dostat. V životě se stává, že zranění ovlivní další profesní vývoj fotbalisty.