V hodnocení jste řekl, že jste si zápas prohráli sami v prvním poločase. Můžete to rozvést?
Prohrávali jsme souboje, domácí byli agresivní a velice dobře připravení na náš způsob hry. My se s tím nedokázali srovnat, všude jsme byli později a koledovali jsme si o gól. Ten padl po standardní situaci, ke které došlo proto, že jsme hráli v první půli špatně a byli jsme za to potrestaní.

Mluvil jste i o tom, že jste urazili fotbalového boha…
Ano, druhý poločas už byl z naší strany daleko lepší, Ústí jsme přestříleli, přimáčkli jsme je, ale já zkrátka věřím ve fotbalového boha, který nám za tu první půli nedaroval možnost se skóre něco udělat. Od tyčky se vám míč odrazí jinam než potřebujete, k tomu se nabalí další střely, šance a podobně… Za mě zkrátka rozhodl promrhaný první poločas.

Návrat do Ústí se vám tedy příliš nepovedl, jaké jsou tedy pocity?
Samozřejmě jsem se sem těšil. Jsem i v kontaktu s některými kluky, zažil jsem zde krásné chvíle. Domácím samozřejmě gratuluji, ale pochopitelně mě to štve, protože jsem je chtěl porazit. Není to ale nic osobního, chci vyhrát každý zápas. Máme ale velice mladý tým, který se učí, věkový průměr 21 let je v podstatě taková juniorka (úsměv). Sbíráme zkušenosti a věřím, že se brzy naučíme vyhrávat, protože výkony nepodáváme špatné.

I vaši bývalí svěřenci zažívali po výhře smíšené pocity, Jiřího Miskoviče, s nadsázkou, skoro mrzelo, že vyhráli, co vy na to?
Tak tomu nevěřím. Zrovna on nám dal krásný gól. (smích) Ale domácí hráli dobře, v první půli byli lepší než my, vyhráli, takže je třeba jim pogratulovat.

Viděl jste ve hře Army ještě nějaký svůj rukopis z předchozích sezón?
Viděl… Domácí hráli rychle, kombinačně, po ztrátě míče nás dobře a rychle pressovali, nenechali nás hrát naši hru. Myslím, že Jiří Jarošík dobře navázal na mou práci a vede tým opravdu dobře. Má mladý tým, který určitě má perspektivu.

Jaké to tedy bylo hrát "proti sobě"?
Těžké (smích). Domácí hráli opravdu dobře, zejména první poločas. Přišlo mi i, že víc chtěli, což mě na našem projevu mrzelo nejvíc.

Cítil jste při příjezdu na stadion nějakou nostalgii? Třeba že dřív jste chodil do šatny doleva, teď jdete doprava…
(Úsměv)… Takhle úplně to nebylo, je to už moje několikáté angažmá a takový je zkrátka fotbalový život. Ale Ústí ve mně zanechalo opravdu velkou stopu, měli jsme tu skvělé vazby jako tým, takže to rozhodně byl specifický zápas.

Který byl navíc i v televizi, motivovali jste třeba nějak mladé hráče?
Říkali jsme klukům, že pokud zápas zvládnou, tak určitě nebudou tratit, ale za první poločas si to nezasloužili, takže mají prd (úsměv).