S fotbalem začal v České Kamenice a s fotbalem by chtěl skončit v České Kamenici. Vzpomíná na své první tréninky, tehdy ještě na škváře. Rejžák a voda byly tehdy na denním pořádku. Nejhezčí gól dal Vlastimil Novák ve vyhroceném utkání na horké půdě v Mojžíři.

V paměti má nejkurióznější příhodu, kterou mu fotbal připravil. „Jednou jsme slavili, druhý den jsem při zápase kopal trestný kop. Jenomže jsem si podkopl nohy a rozehrál to hlavou,“ zasmál se fanoušek Sparty, kterého živí stavařina.

V říjnu se zastavily fotbalové soutěže, letošní ročník se už nerozjel. Bylo to podle vás správné rozhodnutí?
Chápu, že situace nebyla dobrá, ale podle mého názoru je škoda omezovat venkovní aktivity. Myslím si, že jakýkoliv sport je pro život prospěšný. Fotbal nám všem moc chyběl a jsme rádi, že jsme znovu s klukama sešli na hřišti. Po tak dlouhé a nucené přestávce je náročné vrátit se zpět do tempa. V mém případě je náročně vejít se zpět do dresu (smích).

Věříte, že další sezona pojede v normálním režimu?
Přál bych si to. Mělo by to být i cílem všech, co pro sport něco dělají. Doufám, že už nedojde k nějakému omezení. Kdyby to ale přišlo, tak by měly sportovat alespoň děti. Podle mě to je pro ně nejsložitější období. Spousta z nich se pak už k fotbalu nevrátí, to je ohromná škoda!

Vlastimil Novák (vpravo) patří do kádru FK Česká Kamenice.Vlastimil Novák (vpravo) patří do kádru FK Česká Kamenice.Zdroj: Rudolf Hoffmann

Pojďme k vám. Kde a kdy jste vůbec začal s fotbalem?
S fotbalem jsem začal někdy kolem roku 1993 v České Kamenici. Tenkrát nás bylo strašně moc. Byla to krásná doba se spoustou hráčů. Od přípravky až po  muže.

Vzpomínáte na své první tréninky?
Určitě vzpomínám, z té škváry mám na kolenou pořád vzpomínky (smích). Myslím  si, že rejžák s vodou si bude pamatovat spousta z nás (smích). Pamatuji také na to, že balon mi překážel. Na tom se vlastně nic nezměnilo (smích).

Kromě Kamenice jste hrál v Prysku, nebo Kamenickém Šenově. Netáhlo vás to někdy fotbalově trochu dál od Kamenice?
Tak určitě, například Real nebo Barcelona (smích). Myslím si, že zahrát si ligu je snem každého fotbalisty. Já si za tím snem bohužel nešel. Kamenice měla vždy kvalitní hráče a pár z nich si ligu zahrálo. Když jsem se v roce 2015 vracel zpět do Kamenice, tak jsem byl rád, že se vracím zpět do mateřského klubu. Rád bych tu už zůstal do konce. Měl jsem a mám tu čest, že jsem si mohl ještě zahrát s klubovými legendami. Například Jirka Mitruška, dlouholetý kapitán Martin Mach, Marcel Jírava a spousta dalších kluků.

Fotbal vám jistě přinesl několik kuriózních situací. Vzpomenete na nějakou?
Pár jich bylo, ale asi nejkurióznější byla ta, když jsme jednou s klukama trošku víc slavili. Druhý den byl zápas a já rozehrával trestný kop. Když jsem se na něj rozbíhal, tak jsem si sám sobě podkopl nohy a rozehrál ho hlavou (smích).

Co třeba nejhezčí gól?
Gólů na kontě moc nemám, ale asi nejhezčí byl, když jsem v 89. minutě po centru z trestného kopu dal branku hlavou do šibenice. Tehdy jsem vyrovnal na 3:3 v poměrně dost vyhroceném utkání proti Mojžíři.

Fandíte Spartě nebo Slavii?
Fandím Spartičce. Samozřejmě, že pokud se český tým dostane do Evropských pohárů, tak budu fandit i jemu.

Prozradíte čtenářům, čím se živíte a co vás ještě baví?
Jsem OSVČ, živí mě vše kolem stavařiny. Nedávno jsme si s přítelkyní koupili zahrádku, takže jsem se stal zahrádkářem. Defacto tam spolu a našim pejskem trávíme volný čas. Mám rád výlety, cestování, toho jsme si moc neužili. Rád posedím s přáteli a rodinou.

Jaká je podle vás kondice fotbalu na Děčínsku?
Myslím si, že asi nejeden klub trápí nedostatek hráčů. Proto je třeba začít už od přípravek, at máme dostatek hráčú napříč soutěží a to si myslím, že se poslední dobou daří, tak to snad bude pokračovat i nadále.

Jaké plány a cíle máte do budoucna po fotbalové, ale i osobní stránce?
Jak už jsem řekl, rád bych zůstal v Kamenici. Bylo by super vykopat zpět I. A třídu a mít dostatek hráčů. Osobní stránka? Založit rodinu, být zdravý a dál sportovat.

Jak jste vůbec zvládal období koronavirové pandemie?
Po pracovní stránce se toho pro mě moc nezměnilo. Mohl jsem celou dobu pracovat, to bylo super. Ale po práci prostě ten fotbal chyběl. Máte zažité, že několik let za sebou máte třikrát týdně trénink a o víkendu zápas. A najednou nic. Sám jsem se bohužel těžko dokopal k tomu, abych si šel zaběhat. To se na mě podepsalo pár kily navíc (smích).

Blíží se fotbalové EURO. Jak vidíte šance naší reprezentace?
No, jelikož nám to nevyšlo v hokeji, tak doufám, že ve fotbale se nám povede líp. Máme kvalitní tým pod vedením zkušeného trenéra. Věřím, že by kluci mohli získat nějakou tu medaili a navázat tak na rok 2004. Tehdy jsme ukázali, že máme velkou kvalitu.