Domácí trenér Rudolf Glaser měl spoustu důvodů ke spokojenosti, radost mu mohla kazit snad jen trefa hostujícího Babači, který dvě minuty před koncem připravil Petrovické o čisté konto.
"Jsme spokojení. Máme tři body a hlavně jsme vyhráli derby, což je v té půlsezóně vždycky nejvíc," radoval se domácí lodivod. "Tisá byla neškodná, dopředu neměla v podstatě nic. Nám se naopak v útoku dařilo. Pomohla k tomu i nová posila z Jílového Michal Horyna, který zahrál velmi dobře a dokonce se hned uvedl i gólem," velebil novou akvizici z celku, který hraje krajský přebor, tedy o tři úrovně výš.
play_fill
"Ještě bych vyzdvihl Radomíra Moučku, který řídil naši hru a rozdával klukům skvělé balóny. Kolikrát mohl i sám zakončovat, ale ještě to přihrával spoluhráčům, některé příležitosti jsme ještě zahodili, klidně to mohlo skončit vyšším rozdílem," dodal šéf petrovické lavičky, jenž je zároveň předsedou oddílu.
Parádní diváckou návštěvu rozjásal už po 16 minutách Vu, další góly ale padaly až po přestávce. Postupně se trefili Horyna, Tamchyna, Vu pak dalšími dvěma zásahy zkompletoval hattrick. Až v 88. minutě přišla korekce ze strany hostů.
play_fill
"Domácí měli od začátku převahu. Byli na tom lépe jak po fotbalové stránce, tak i co se týče pohybu," nehledal výmluvy kapitán Tisé Jan Veselý. "Čekali jsme, že na nás Petrovice doma vlétnou, chtěli jsme to přečkat a dostat se postupně do zápasu, nicméně se i se štěstím dostali po čtvrt hodině do vedení," popisoval plány, s nimiž Spartak do Petrovic dorazil.
"Druhý poločas byl jasně v režii domácích a v podstatě není ani co hodnotit. Od nás to byl dost slabý výkon," litoval s tím, že jediným světlým momentem byl povedený centr mladého Mašky, po němž Babača kosmeticky upravil skóre do konečné podoby.
Připomeňte si: K titulu pomohl i Freundschaft z Německa
Nejoblíbenějším fotbalovým klubem v Ústeckém kraji je pro tento rok, alespoň podle fanoušků, SK Hraničář Petrovice. Malá obec v Krušných horách, vysoko nad krajskou metropolí a těsně u hranic s Německem, hraje II. třídu okresního přeboru Ústecka. Pro klub, který ale sdružuje i další sportovní aktivity a podporuje pohyb obecně, je nejdůležitější především práce s mládeží. Nejen o ní promluvil předseda klubu Rudolf Glaser.
close
info
Zdroj: Deník/Daniel Brzák
zoom_in
Trmice B - Petrovice, II. třída okresního přeboru Ústecka 2023/2024. Fotbalisté Petrovic
Přes 50 tisíc hlasů v anketě je opravdu hodně. Předpokládám, že vám pomohli i kamarádi a známí, mám pravdu?
Ano, máme spoustu kamarádů víceméně po celé republice. Jako banda z různých koutů republiky jezdíme na Spartu, takže anketu jsme rozeslali, kam se dalo. Máme dokonce Freundschaft s Němci z Bahratalu, takže jsme to poslali i tam, ale nevím, kdo jak skutečně hlasoval. Každopádně to vypadá, že nám pomohlo dost lidí.
Sledovali jste, jak se hlasování vyvíjí?
Abych se přiznal, já osobně jsem sledoval hlavně semifinále, tedy okresní kolo, z nějž jsme chtěli postoupit. V krajském finále jsem koukal na počet hlasů hlavně ze začátku, ale když jsme se pak dostali do velkého náskoku, už jsem to sledovat přestal. Jistý výhrou jsem si samozřejmě nebyl, takže občas jsem se mrkl, jestli se to ještě nemůže zvrtnout, ale je fakt, že ten náskok byl obrovský.
Pojďme k vašemu klubu. Představíte nám ho?
Klub byl založen v roce 1966 partou nadšenců, kabiny se postavily myslím někdy v letech 1968 – 1970 během akce Z. Ačkoliv v nich od té doby proběhly nějaké opravy, vymalování a podobně, jsou stále původní.
Nějaká rekonstrukce je v dohledné době v plánu?
Ano, už na ni čekáme pár let, věřím, že se brzy dočkáme. Převedlo se to na obec, aby do toho investovala i ona, nyní čekáme na stavební povolení.
Jakou máte členskou základnu?
Máme asi 130 členů, naší prioritou je práce s mládeží. Máme přípravku, žáky, bohužel nám chybí dorost, a poté chlapy áčko, kteří hrají okresní přebor.
Jedná se jen o fotbal?
Pár kluků hraje ještě futsal, který patří také pod náš klub, dále sdružujeme děti z judo klubu a pár kluků hraje pod naším názvem hobby hokej. Vždy jednou za rok máme už takovou tradici, že se utkáváme v derby proti Tisé. Momentálně to máme 1:1 na zápasy, takže uvidíme, kdo půjde příští rok do vedení (úsměv). Není to ale jen o fotbale nebo o těch sportech obecně. Důležitý je pro nás rozvoj pohybu všeobecně, turistiky, pořádáme i různé akce pro děti a podobně.
Proč Hraničář Petrovice?
Abych pravdu řekl, nejsem si úplně jistý, ale řekl bych, že to bude tím, že jsme na hranicích. Ve znaku máme i pohraničního psa, vlčáka, takže si myslím, že ten původ by mohl být tady.
Vaše obec leží v horách, z Ústí to také není úplně kousek. Jak těžké je poskládat úspěšný tým? Spoléháte na místní, nebo i na přespolní?
Před deseti, patnácti lety jsme měli dobrou éru, v níž za nás hráli především místní. Ti se ale postupem času odstěhovali, ačkoliv někteří stále dojíždějí. Těch dojíždějících je teď většina, přímo z Petrovic máme čtyři, možná pět hráčů. Snad se podaří dotáhnout do chlapů žáky a bude to zase lokálnější.
Předpokládám, že v takovém případě musí být náročné sejít se na trénink…
U těch chlapů je to horší. Samozřejmě se vždycky snaží nějak domluvit, ale popravdě je to bída. Jsou rádi, když se sejdou jednou týdně.
Byli jste vždy pouze okresním fotbalovým celkem?
V roce 2009 jsme hráli I. B třídu, to byly krásné roky. Nejdřív jsme se dlouho nemohli dostat z pralesa ze III. třídy, tam jsme se plácali opravdu dlouho. Ale pak se nám povedl postup do II. třídy, z níž jsme posléze v době, kdy jsme měli opravdu výborný tým, prošli do krajské soutěže. V I. B třídě jsme vydrželi tři roky, ale ta poslední sezóna byla hodně nešťastná. Spoustu zápasů jsme i po dobrých výkonech prohráli třeba o gól, ani soupeři nechápali, jak můžeme být poslední. I tak na to ale rádi vzpomínáme, protože to bylo naše historické maximum.
A ambice na postup jsou?
Zatím ne. Když jsme se loni pohybovali v tabulce nahoře, kluci o tom občas mluvili. Dnes je ale blbá doba. Spousta lidí dělá na směny, jeden týden máte nabito, a další kolo máte sotva půlku týmu. Když pak máte jet někam dál, je to těžké a nevěřím tomu, že by to momentálně fungovalo. Uvidíme, kam dospěje naše mládež, třeba se to zase podaří někdy v budoucnu.
(Rozhovor byl pořízen a publikován v dubnu 2024, pozn. autora)
Načítám výsledky ...
