Šance na góly měl už v prvním poločase, kdy ho ovšem několikrát vychytal brankář Vondra. "Říkal jsem si, že to je hrozná ostuda, naštěstí se to pak po prvním gólu protrhlo," vyprávěl už s úsměvem po zápase, v němž byl nakonec ústřední postavou. Své branky pak vměstnal do rozmezí mezi 66. a 72. minutou, krom něj se prosadili ještě Jančík, Koudelka, Čermák a Stožický.

Můžete se ještě vrátit k tomu, jak se zrodil váš přestup na Střekov? Na podzim jste moc konkrétní být nechtěl…
Už když jsem končil v Ústí bylo jasné, že v profi fotbale dál nikde pokračovat nebudu. Oslovil mě Ruda Vošahlík ze Střekova a mě ani nenapadlo, že bych šel někam jinam, takže nebylo o čem.

Vedení FK Viagem Ústí nad Labem. Zleva sportovní manažer Lukáš Zoubele, místopředseda Martin Prokeš a předseda Přemysl Kubáň
Posila do okresu? Chci si ještě zahrát s bráchou, přiznal Zoubele

Jedním z hlavních lákadel bylo, že si zahrajete konečně v jednom týmu s bráchou, že?
V podstatě ano. Nikdy dřív jsme spolu nehráli, jenže v tom utkání byl brácha po nemoci, takže tam šel až na nějakou poslední půlhodinku, naopak já jsem střídal myslím v 75. minutě, takže jsme si spolu zahráli asi deset nebo patnáct minut. Na pořádnou souhru tak zatím stále čekáme. V týmu mám ale i spoustu kamarádů z dětství, se kterými jsem se nemohl moc vídat, když jsem bydlel třeba v Jablonci, Jihlavě nebo jiných koutech republiky. Teď si spolu zahrajeme fotbal, po zápase přijedou manželky, pokecáme, je to strašně fajn.

Tím spíš, že zdraví vám v poslední době nedovolilo ani moc gólů, ani fotbalu obecně, je to tak?
Ano, mistrák jsem hrál po hrozně dlouhé době a strašně jsem se na něj těšil. Jenže pak jsem v prvním poločase spálil asi čtyři tutovky a říkal jsem si 'Ježiš to bude ostuda.' (smích) I kluci se mi v žertu smáli, ale naštěstí jsem si pak napravil reputaci. Víc než góly ale pro mě byla samozřejmě výhra týmu a také skutečnost, že jsme se konečně potkali s bráchou na hřišti v jednom týmu.

Lukáš Zoubele (na snímku z utkání v Prostějově vlevo) po šesti odehraných sezonách přestoupil z Jihlavy do Ústí nad Labem.
Zoubele se těžce loučí s Jihlavou. V rodném Ústí se mu líbí vize nových majitelů

Na hattrick vám stačilo šest minut…
Protrhlo se to tím prvním gólem, pak mi to tam napadalo. Někdy to tak bývá, že stačí jedna branka, která to odšpuntuje.

Jak zvládáte angažmá na Střekově s prací sportovního manažera pro ústeckou Armu?
Trénuje se jednou týdně a k tomu je jeden zápas v týdnu, takže se to dá. Ale někdy jsem opravdu hodně unavený. Práce sportovního manažera mě opravdu baví, ale je to něco jiného, než na co jsem byl dříve zvyklý. Na stadion jsem jezdil na nějaké dvě, tři hodinky denně, teď tam jsem od rána do pozdního odpoledne. Ale jak říkám, nestěžuju si, protože ta práce mě naplňuje.