Kliknutím zvětšíte
Hecování, souboje tělo na tělo, dynamické sprinty, přesné příhrávky, střely, skluzy a úsměv na tváři. Tepličtí po výhře v Liberci měli v týdnu velmi dobrou náladu, jejich trenér byl rovněž v dobrém rozmaru. Bylo ho plné hřiště, se svým týmem příkladně žil. Kdo sledoval tréninky třináctého týmu tabulky osobně, možná by ani nepostřehl, že s aktivními hráči trenénuje jejich 44letý kormidelník, kdyby byl stejně obléknutý.
Muž, který vyhrál ligový titul se Spartou, CSKA Moskva, Chelsea i Celtikem, se s Vondráškem, Marešem, Marečkem, Kučerou & spol. naplno ponořil například do baga, v reprezentační pauze absolvoval i hru na dvě. Ne vždy tomu tak bylo, proto se nabízí otázka, jestli se opravdu nechce vrátit na ligová kolbiště, byť je myšlená spíš v nadsázce.
Když přijde 10 tisíc lidí, vyhrajeme!
„Spartu pořád sleduji, fandím jí. Ale myslím si. že to určitě není teď ta nejsilnější Sparta. Pořád se s tím pere – s příchody, odchody. Zápas s ní pro nás bude obrazem toho, jestli jsme se trošku zlepšili nebo ne. Oba celky potřebují body, tak to bude hodně zajímavé pro fanoušky. Věřím, že když ji přijde 10 tisíc a víc, tak vyhrajeme. Myslím to tak, že by kluky taková návštěva mohla vybičovat k absolutnímu výkonu. I když jsem přesvědčený, že už jen to, že hrají proti Spartě, pro ně bude obrovská motivace. Ale byll bych rád, kdyby si mohli zkusit zahrát před plným stadionem, zaslouží si to. Máme takové tři cíle: zachránit se, hrát dobrý fotbal a vrátit fanoušky na stadion. Bylo by to skvělé, kdyby se vše podařilo, ale musíme postupně. Na jaře už jsme došli k poznání, že to nebude fungovat hned.“
Jiří Jarošík, trenér FK Teplice
„Asi bych to zvládl, kdybych se poctivě třeba měsíc připravoval, ale jdu si teď s týmem zahrát proto, že jsem konečně zdravý a mám chuť. Comeback nechystám, není nutný. Věřím svým svěřencům, že se baráži vyhnou,“ usmívá se lodivod žlutomodrých. „Jsem prostě po dlouhé době v pohodě, tak si s kluky jdu první nebo druhý den v týdnu zahrát. Nebo když je repre pauza, tak se rád zapojím. Bylo by hezké mít možnost se vrátit, ale hokej je v tomhle trošku jiný. Musel bych vydržet při plném tréninkovém vytížení vydržet pár týdnů zdravý. Dávky, které kluci mají by bylo v mém věku těžké vydržet. Ale nebál bych se toho. Možná, že kdyby se to povedlo a poctivě bych měsíc trénoval, tak bych do ligy mohl naskočit. Vydržel bych ale jen chvíli,“ myslí si Jarošík.
O rodákovi z Ústí nad Labem je známé, že na tréninku fotbal se svými svěřenci bere vážně. Prý hrát proti němu často i bolí. Jak nasazení svého trenéra vnímá útočník Filip Žák? „Umí do toho zajet. Ale nejsou tam žádný zákroky za hranou, určitě k zranění nedojde. Sice hrajeme na sto procent, i když je na hřišti on, ale nic zákeřného. Jen prostě nerozlišujeme, jestli je to trenér nebo dorostenec. Občas se šlápneme, pokopeme se. On je totiž v obraně, já útočník. Vše je ale v rámci fair play,“ usmívá se zimní posila Teplic.
„Někdy to trošku vyhecuji, kluci se chtějí vytáhnout. Nějaká kvalita tam ode mě ještě je,“ má lodivod sklářů dobrou náladu. Upozorňuje, že před tím, než se vrhne do akce, musí se pořádně rozcvičit. „Dřív jsem šel na plac z voleje, doplácel jsem na to. Takže když si naplánuji, že bych si šel skočit, tak se rozcvičím.“
Žákovi se líbí, jak Jarošík s teplickým týmem žije. „Zapojuje se do různých klubových akcí, do tréninků. I při zápasech vidíte, že jen tak nesedí, pořád stojí, hecuje to. Je pro nás hodně důležité, když vidíme, jak se za nás bije, jak to prožívá. Umí navodit správnou atmosféru.“
Jen jedinou věc by forvard Severočechů svému trenérovi vytknul, a sice už poněkud fádní bezmasé večeře. „Začal s tím na soustředění v Turecku, pokračuje to doteď. Je to nějaká kubánská či španělská večeře. Dělá nám body, tak ji trenér nemění. Ale popravdě už bych byl rád, kdybychom to změnili. Už totiž jídlo bez masa nechutná tak, jako chutnalo poprvé. Na druhou stranu – dokud to funguje, tak to měnit nebudeme.“
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
