Kliknutím zvětšíte
Kam tenhle chlapík přijede, tam má otevřené dveře. S jiskrou v oku a nezaměnitelným humorem dokáže pořád ohromovat. „Krásný člověk,“ říkají o muži, který dnes slaví jubilejní sedmdesáté narozeniny, jeho vlastními slovy.
Snad jen jediný muž si dovolil metaforu zpochybnit. „Nechápu to. V šatně rozkope koše a já nevím co. Pak přijde před veřejnost a řekne se: Petr Uličný, krásný člověk,“ divil se naoko v září při olomouckém zápase století Karel Brückner. A upozornil na druhou stránku Uličného. Koneckonců jeho biografie se nejmenuje „Bouřlivák John“ jen tak pro nic za nic.
Zejména v devadesátých letech byl častým hostem na disciplinárce a zaplatil na pokutách nemalé částky. „Když jsem měl pocit, že mi rozhodčí bere výsledek, chytil mě amok. Ale časem jsem zklidnil. Člověk léty vyzrává,“ řekl jednou.
Sám i velmi slušně kopal
Při stoleté oslavě nakonec dostal výsadu vést z lavičky tým olomouckých legend. Už to ukazuje, jak významnou osobností pro Sigmu je. Jako hráč jí pomohl do ligy. Na to se mimochodem trochu zapomíná, že sám i velmi slušně kopal. Dotáhl to až do Sparty, hrál i za Plzeň.
Jako trenér však vlastní hráčskou kariéru dalece překonal. V první lize má odkoučovaných rekordních 413 zápasů. Vedl v nejvyšší soutěži osm různých klubů. Zlín, Brno a Olomouc dvakrát.
Uměl pohladit, jindy zase seřvat
Nikdy nebyl slovutným stratégem jako zmiňovaný Brückner, který při oslavách stoletého výročí Sigmy vedl výběr reprezentace. Hráče si obrazně řadil do šuplíčků od prvního do pátého, občas popletl jejich jména. Někdy nechtěně, jindy záměrně. Především ale před nimi uměl skvěle vybalancovat Jekylla a Hydea, které v sobě měl. Ve správnou chvíli je slovem pohladit, jindy zase seřvat. Útočníka Rojky se kdysi zastal i proti hulvátovi z hlediště. Hráči se mu pak složili na pokutu, kterou za konfrontaci s divákem dostal.
Se Sigmou při první štaci mezi roky 2003 a 2006 získal bronzovou medaili a provedl tým evropskými poháry. Třeba vyřadil se Sigmou Dortmund s Rosickým a Kollerem v sestavě.
Nezapomenutelná záchrana
Podruhé pak přijal „půlroční brigádu“ na jaře 2012. Sigma byla po bodovém odpočtu za korupční aféru poslední se sedmi body.
„Přesvědčila mě anketa v Olomouckém deníku, kde se vyjádřili fanoušci, že by mě chtěli na lavičku. Byl jsem z toho až v šoku. Říkal jsem si: ty vole, sedm bodů, to není sranda, ale kdybych to nevzal, nemohl bych spávat, “ vykládal později, když už měl za sebou triumfální zakončení kariéry. „Byla to třešnička na dortu,“ řekl o snovém jaru jako z hollywoodského filmu.
Sigmu totiž nejen v lize zachránil, ale dovedl ji i k první trofeji v historii – po vítězství nad Spartou zvedl nad hlavu český pohár.
Když ho pak doma v Olomouci ukazoval fanouškům, mohl si s nimi při nezapomenutelném čísle zanotovat lidovku „Na té naší Hané, só tam bochte slané…“
I zpěv k němu neodmyslitelně patřil a stále patří. „Jedničku jsem měl ve škole jen z něj a z tělocviku,“ prozradil na sebe jednou. Občas sám zanotoval i na tiskové konferenci novinářům. A když se v roce 2012 definitivně s kariérou loučil, nemohl milovník písniček Pavla Bobka vybrat lepší song. „Bůh mě má rád,“ znělo tenkrát tiskovým střediskem.
Tak ať to platí ještě mnoho let. Hodně zdraví.
PETR ULIČNÝ
Narozen: 11. února 1950 v Uničově.
Rodina: manželka Alena, synové Petr a Tomáš.
Přezdívka: John.
Hráčská kariéra: Kroměříž (1958–69), Sparta (1969–72), Plzeň (1972–77), Sigma Olomouc (1977–83).
Trenérská kariéra: Hranice (1983–84, hrající asistent), Uničov (1984–85, hrající asistent), Sigma (1985–89, asistent a B-tým), Havířov (1989–90), Zlín (1990–94), Brno (1994–96), Ostrava (1996–97), Plzeň (1997–99), Žižkov (1999), Opava (2000), Hradec Králové (2000–02), Sigma (2003–06), Zlín (2006), Ružomberok (2007), Brno (2007–08), HFK Olomouc (2009–11), Sigma (2012).
TOP HLÁŠKY PETRA ULIČNÉHO
„V životě jsem vyhrál dvě trofeje: manželku a teď tenhle pohár. Manželky si ale rozhodně vážím víc.“
po vítězství v poháru se Sigmou v roce 2012
„Chceš se mnó chodit, kocóre?“
trenérská legenda prozradila, jak kdysi manželku „sbalila“
„Já jsem se dozvěděl, že vy prý chodíte s tím krásným kocórem Luckou Borhyovou. Je to jenom líbačka, nebo už je to se vším všudy? Já jsem věděl, že jste krásný kluk, ale na Borhyovou si myslím, že nemáte. Tak to blahopřeju a klobouk dolů, jste dobrej!“
debata s moderátorem Michalem Hrdličkou v televizním studiu
„Vpředu dát gól, vzadu nedostat. A máš všecko. Jinou taktiku nevymyslíš.“
fotbal je vlastně jednoduchá hra
„Srdce trenéra prý dostává zabrat stejně jako start kosmonauta. Mám 409 startů, z toho jsem třeba 150 prohrál, 150 vyhrál a zbytek remízy. Sto padesát porážek – to je pět let a každou sobotu prohraješ. Z toho třeba dvacetkrát v 93. minutě. To tě musí za chvíli zabít. A to nepočítám přáteláky v HFK u Laďu Dostála. Tam musíš vyhrávat i ty!“
o náročnosti trenérského povolání
„Nejlepší je dávat bomby k tyči.“
aneb jak nejlépe kopnout penaltu a vůbec zakončovat šance
„Napište to krásně a bez chyb. Uličný vyskočil z lavičky, jaké i tam bude, Jirko? Né, že tam budou nějaky pi.....y!“
dobré rady pro novináře
„Hoši, který z vás je Mazal? Čoveče, tys mi dal do novin fotku, kde vypadám jak Husák! Už mi nikdo jinak neřekne.“
v jedné zimní přípravě byl s novináři nespokojen
„Mám vás rád, č…i!“
Uličného hláška k hráčům po vítězných zápasech
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
