Na hřišti ale parta Svatopluka Habance předvádí na české poměry pohlednou kopanou. Podobně jako brazilské výběry na světových šampionátech v 80. letech minulého století i „Arma“ doplácí na herní styl, kterým se prezentuje. Naposledy si její hráči drbali hlavy po nedělním zápase s Teplicemi, který na Stínadlech smolně prohráli 1:2.

„Je to pořád dokola. Máme více ze hry, vytvoříme si šance. Góly ale nedáváme. Teplice pak jednou utekly a byla z toho pohroma. Vzadu jsem viděl posun, obranná čtyřka pracovala dobře. Měli jsme ale smůlu,“ láteřil záložník Ústí Vít Vrtělka.

To brankář v sestupovém bahnu tonoucího týmu Michal Vorel viděl situaci trošku jinak.

„Pereme se sami se sebou. Že hrajeme hezky? Hm, ale na jaře jsme bez bodu. Proti Teplicím jsme dostali dva góly přes kopírák. Dlouhý balon za obranu, obrana nezajištěná. Člověk je pak naštvaný, ale je to jen sport,“ prohlásil gólman, který do Ústí přišel z Mladé Boleslavi.

Také Martin Slavík, brankář Teplic, má zkušenosti s mladoboleslavskou kopanou. Už pět let je ale v Teplicích. Po delší době se v neděli dostal opět mezi tři tyče a žlutomodré deset minut před koncem za stavu 1:1 zachránil od pohromy. „Džubanova střela byla hodně nepříjemná, šla zpoza hráče. Nevím, jestli šla přímo do branky, podařilo se mi ji vyrazit,“ popisoval Slavík svůj zákrok zápasu.

Z protiútoku utekl Mahmutovič a pohřbil naděje Ústí na jakýkoliv bodový zisk. „Dostal jsem míč od Jakuba Mareše. Naběhl jsem si za obranu a nepřemýšlel, co udělám. Vystřelil jsem a spadlo to tam. Po utkání v Českých Budějovicích, kde jsem nedal několik šancí, jsem byl pod tlakem. Jsem rád, že jsem nyní svému týmu gólem pomohl k vítězství,“ radoval se bosenský střelec.

Ústí opět odešlo ze hřiště poraženo. Jeho akcie na záchranu v první lize lize opět výrazně poklesly…