Díky jeho trefě Ústí vydřelo bod. „Pocity jsou výborné. Hned v prvním zápase jsem dal první gól," pochvaloval si hrdina Army.

Zdá se, že vám díky té trefě spadl kámen ze srdce…
Ano, celou přípravu se mi nedařilo skórovat, měl jsem hodně šancí. Trenér mi říkal, že není třeba se pořád chytat za hlavu, že to přijde. Dnes už jsem věřil, že to protrhnu.

Jak se vaše trefa seběhla?
Zužitkoval jsem dobrý centr od Michala Leibla. Počítal jsem s tím, že to propadne až na zadní tyč a pak už jsem se snažil jen trefit bránu, umístit to. Spadlo to krásně pod víko.

Začátek zápasu vám ale nevyšel. Měli jste ze soupeře přehraný respekt?
Možná ano. Chtěli jsme hrát odzadu, čekat na nějakou jejich chybu. Možná jsme ale byli až moc zalezlí, připos… (smích). Z toho také pramenil ten první gól, který jsme obdrželi asi po mé chybě. Byla to akce, kdy jsme se s Michalem Zemanem špatně domluvili a já nezachytil hráče, který pak centroval. Míč se od někoho odrazil a naneštěstí pro našeho brankáře to bylo ještě tečované a spadlo to do brány.

Pak jste se ale zvedli…
Po tom úvodu jsme se řekli, že není co ztratit. Viděli jsme, že se s Táborskem dá hrát, dali jsme míč na zem, nenakopávali a z toho pramenily gólovky. Já měl na konci prvního poločasu střelu, kterou obrana tečovala na roh. Další šanci měl Honza Králík. V poločase jsme si řekli, že se s nimi dá hrát a že můžeme vyrovnat. Nakonec se nám to povedlo až ke konci, za což jsme rádi.

Mohli jste ale klidně i vyhrát…
To je pravda, mohli jsme mít i tři body, ale vzhledem k průběhu by to možná nebylo spravedlivé. Na to jak je Táborsko silný soupeř a jak dlouho spolu hrají, tak je to pro nás dobrý bod.

Váš výkon naznačil, že možná nemusíte hrát jen o záchranu…
Je to pro nás povzbuzující. Když budeme všichni táhnout za jeden provaz a necháme na hřišti všechno, tak se výsledky určitě dostaví.