Pane Jirkovský, jak jste byl spokojený s výkony týmu v podzimní části 1.B třídy?
O spokojenosti nemůže být ani řeč, hráli jsme s jinou sestavou, než jsme na začátku počítali. Přes zimu se tým musí dát dohromady.

Kde vidíte příčinu neúspěchu?
Zacloumal s námi špatný vstup do soutěže, kdy jsme nezvládli první zápas doma. Nevyhýbala se nám těžká a dlouhodobá zranění, hlavně kolene. Vypadla nám hned čtveřice fotbalistů Polák, Pozníček, Křivan a Krušina a tím se rozpadla osa týmu. Sestavu doplňovali kluci z béčka, za což bych jim chtěl poděkovat.

Jaké herní nedostatky se ve hře Přestanova objevovaly?
Neproměňování šancí a hrubé chyby v obraně. Tím jsme dostávali laciné góly, což nás sráželo. Více jsem čekal i od brankáře Slaniny. Neprospělo nám ani točení se sestavou. Mančaft má na vyšší příčky, doufám, že bude na jaře stoupat tabulkou.

Jaké zápasy vám vyšly?
Těch bylo hodně málo, spíše se nám povedly úseky hry, například druhý poločas v Chlumci, kdy jsme z 0:2 otočili na 4:2. Ve Svádově jsme odehráli zápas, na který se dalo dívat. Počítá se i vítězství v Trmicích. Herně mě překvapil Elmerich, který by k sobě potřeboval parťáka do útoku.

Kdy to naopak skřípalo?
Často, bylo to pro mě obrovské zklamání, propadli jsme hned první zápas, v Trnovanech jsme po poločase vedli, ale pak to byla hrůza. V Chuderově jsme po patnácti minutách prohrávali 0:3. I v Brné to bylo o nervy, to byly zápasy, po kterých jsem o několik let zestárl.

Po podzimní části jste změnil působiště. Prozradíte proč?
Už jsem byl v Přestanově čtyři roky, což je poměrně dlouho. Lákalo mě zůstat ještě do léta, protože tu není špatný kádr, jen se musí dát zdravotně dohromady. Vracím se do Velkého Března, kde jsem byl s přestávkami asi osm let. Jdu zpět do známého prostředí.

Velké Březno je po podzimu na chvostu 1.A třídy…
Chtělo by to doplnit mančaft, ale peníze dnes nejsou nikde. Musíme pracovat se stávajícím a pokusit se uhrát co nejvíce dobrých výsledků.