„Líbí se mi tady, máme skvělou partu a hlavně hodně kluků už znám strašně dlouhou,“ usmál se 22letý kanonýr, který fandí pražské Spartě.

Mario, Bynovci jste dal čtyři branky. Platil jste něco do klubové kasy?
Klubovou kasu naštěstí nemáme. Jsem za to moc rád, jinak už by mě to stálo hodně peněz (smích).

Který z těch čtyř gólů byl podle vás nejlepší?
Asi bych vybral druhý gól, kdy můj spoluhráč Saša Urbánszký vyhrál hlavičkový souboj a míč propadl za obranu. Měl jsem před sebou jediného obránce, s kterým jsem si dokázal poradit tak, že jsem si ho patičkou přehodil a umístěnou střelou jsem dal gól.

V tabulce jste zatím druzí. Chcete postoupit do okresního přeboru?
Ano, určitě chtěli. Je to náš cíl od začátku sezony.

Vy už jste nasázel 17 branek, aktuálně kralujete střelecké tabulce. Sledujete pořadí kanonýrů?
Tabulku střelců sleduji a vím, že jsem zatím nejlepším střelcem. Jsem za to rád. Těší mě, že můžu tímto způsobem pomoct celému týmu. Spíš bych byl radši, kdybychom postoupili do okresního přeboru, než abych byl nejlepším střelcem.

Jiří Jarošík
Jarošík o soužití s ruskou manželkou: Každý máme svou pravdu. Válku nechce nikdo

Kde jste vůbec začínal s fotbalem?
Začínal jsem v přípravce v Boleticích nad Labem, bylo mi sedm možná osm let. Na první tréninky s panem trenérem Romanem Zupkem starším si moc dobře pamatuji.

A jak pokračovala dál vaše fotbalová kariéra?
V Boleticích jsem byl zhruba do 14 let. Pak jsem přestoupil do FK Junior Děčín, kde jsem působil do devatenácti. Pak jsem s fotbalem na tři roky přestal. Teď jsem se rozhodl, že se k fotbalu vrátím. Naskytla se možnost zahrát si s klukama z United Roma, kde mám spoustu dobrých známých.

Pochopil jsem, že jste v United Roma spokojený. Nemrzí vás, že nemáte vlastní stadion a hrajete na umělé trávě Městského stadionu v Děčíně?
Líbí se mi tady hodně. Máme skvělou partu, hlavně se s klukama znám už hodně dlouho. Kluci si mě pamatují úplně od dětství, máme mezi sebou dobrý vztah. Mě osobně nevadí, že nemáme vlastní stadion. Já jsem na téhle umělce v Děčíně hrával. Cítím se tady dobře, takže jsem rád, že hrajeme právě tady.

Jaká je podle vás úroveň okresního fotbalu na Děčínsku?
Tahle úroveň fotbalu určitě není pro mě. Hrával jsem za Junior Děčín dorosteneckou divizi, kde jsem nasbíral hodně zkušenosti. To je úplně jiná úroveň. Samozřejmě jsem si zahrál i za A tým Junioru, tehdy jsme hráli I.B třídu.

Jste stále hodně mladý. Máte nějaké konkrétní fotbalové cíle?
Aktuálně už fotbalové cíle vlastně nemáme. Měl jsem je do mých osmnácti. Pak jsem zjistil, že mi nevyjde kariéra profesionálního fotbalisty, tak jsem šel jinou cestou.

Ze zápasu Mratín - Radonice.
Za hvězdou na vesnici: Šenkeřík je teď sparťan, byl dortíček i sličná rozhodčí

Prozradíte čtenářům, co vás kromě fotbalu ještě baví a čím se živíte?
Kromě fotbalu mě baví fitness, v poslední době mě začal bavit i box, kterému se teď trošku věnuji. Jinak se živím hraním her. Jsem profesionální FIFA hráč za tým Entropiq a český FIFA reprezentant. Je to takové „vysněné“ povolání. Jako malý jsem chtěl být profesionální fotbalistou. Když se to nepovedlo na reálném hřišti, tak jsem rád, že se mi daří alespoň na tom virtuálním.

Nesetkal jste se na hřišti s nějakou rasistickou nadávkou?
Od doby, co jsem v týmu United Roma, tak jsem si žádných rasistických nadávek nevšiml. Jsem za to rád, na fotbal takové věci prostě nepatří.