Na premiéru s Mnichovem 1860 dorazilo na stadion Rudolfa Halbiga 24 tisíc diváků, druhý duel s SC Verl sledovalo přes 22 tisíc fanoušků žluto-černých a na sobotní střetnutí s Elversbergem,který nakonec skončil výhrou hostů 3:2, přišlo bezmála 20 tisíc drážďanských fanatiků. Označení pro vášnivého příznivce je na místě, v Drážďanech totiž od samého rána vydatně pršelo, v ulicích města navíc probíhaly tradiční slavnosti. „Kdyby nebyl déšť, tak by bylo asi vyprodáno. Po sestupu z druhé ligy se sice Dynamu nedaří, je uprostřed tabulky a ještě chvíli potrvá, než se nový tým sehraje, ale fotbal je tu číslo jedna už řadu desítek let. Je jedno, jestli se hraje druhá liga, nebo třetí. V Německu je jiná mentalita, lidi na fotbal přijdou, i když nadávají, i když se nedaří. Jsou prostě věrní, doslova oddaní," nabízí svůj pohled Pavel, jenž je rovněž pravidelným návštěvníkem duelů Dynama Drážďany.

Ti nejvěrnější a nejfanatičtější se schází v proslulém K-Blocku, což je ohromná tribuna na stání za jednou z branek. Před výkopem si s chutí s šálami nad hlavou zapějí společně s celým stadionem klubovou hymnu Der 12. Mann a poté fotbalisty v žlutých dresech vydatně povzbuzují po celý průběh zápasu, ať se daří nebo ne. „Fandí parádně. Velká část jezdí i na utkání ven. Ale někteří z nich jsou problematičtí, v minulosti například bojovali proti různým nařízením svazu, často nesouhlasí ani s názory klubového vedení," přibližuje Pavel.

I na podzim chodily na fotbal v Ústeckém kraji zajímavé fanynky
Brankáři koukají fanynkám na prsa a pouští hloupé góly. Stojí to prý za to!

Do médií se spíše než pochvaly skvělého fandění dostávají zmínky o výtržnostech, které drážďanští fanoušci nepravidelně vyvolávají. Známý je příběh z podzimu 2008, kdy po porážce s Padebornem radikální příznivci Dynama na tréninkovém hřišti vykopali jedenáct mělkých hrobů a na trávníku vedle nich vztyčili stejný počet dřevěných křížů. V létě roku 2016 pak při zápase s RB Lipsko hodili na hřiště uříznutou býčí hlavu. „Někdy jsou fakt blázni, ale třeba na podzim 2019 vyjeli do Berlína na pohárové utkání v neskutečném počtu - bylo jich na Olympijském stadionu 35 tisíc! Anebo o rok později, když už byla koronavirová pandemie, si na zápas s Darmstadem koupilo vstupenku 72 tisíc lidí. Do hlediště se přitom nedostal nikdo," obdivuje Pavel.

Na svém domácím stadionu si příznivci Dynama užívají fotbal dosyta, i když se zrovna nehraje podle jejich představ. Do hlediště chodí drtivá většina z nich v dresech, šálách či čepicích, ostatně v rozhlehlém fan shopu, který je větší než nejeden český supermarket, lze koupit doslova vše, co s klubem nějak souvisí. „Fan shop se s těmi českými vůbec nedá srovnávat. Ono je to také o tom, že kupní síla drážďanských fanoušků je daleko větší, než je kupní síla například těch teplických. A stejně tak je to i s potenciálem v návštěvnosti, vždyť Teplice mají 50 tisíc obyvatel, Drážďany desetkrát víc. Navíc život na severu je nesrovnatelný s tím, jaký ho mají lidé v Německu," upozorňuje Pavel, který na fotbal za kopečky dojíždí z Ústí nad Labem.

Určitě vás zajímá, kolik fotbal v Drážďanech stojí. Vstupenky se dají pořídit od 10 euro až po 38 euro, ceny jsou odstupňovány podle atraktivity soupeřů i výhledu.