„Ale mohlo to být i lepší, ke konci sezony, když už jsme měli jistý postup, nebyl přístup hráčů stoprocentní. Kvůli tomu také přišly dvě zbytečné porážky," říká trenér Osady Petr Čítek.

Přesto jste s průběhem sezony jistě spokojený…
Samozřejmě, tři roky jsme se snažili o návrat do krajského přeboru a třikrát jsme skončili na první nepostupové pozici. Jsme moc rádi, že se nám to konečně povedlo.

Během sezony jste nastříleli 104 branek. Co tomu říkáte?
Je to dobrá bilance, oproti loňsku jsme v útočné fázi posílili. Přišli Řezníček s Lejčkem a naše kvalita se zvedla. Dařilo se nám střelecky, za což jsem rád. Hráli jsme útočný fotbal a tím, že jsme soupeře přehrávali, jsme ani nedostávali moc branek.

Je vůbec něco, co byste hráčům po tak skvělé sezoně vytkl?
Podzim byl z naší strany určitě lepší než jaro. Ve druhé polovině sezony už jsme byli zbytečně svázaní, věděli jsme, že se od nás ten postup vlastně očekává. Závěr sezony jsme mohli zvládnout i lépe, ale hlavní je, že to vyšlo.

Kdo během sezony patřil k největším oporám týmu?
Všichni. Kdybych měl hodnotil celý rok, tak nás hodně podrželi brankář Dvořák a stoper Tichý. Na jaře se k nim přidali Rohlík se Stárkem, kteří odehráli všechny zápasy. Někteří kluci se občas nevyhnuli výkyvům, ale k ose týmu určitě patřili i Řezníček, Lejček a Vošahlík.

Který zápas byl z vašeho pohledu nejhorší v ročníku?
Určitě utkání s Libouchcem v závěru sezony. Přistoupili jsme k němu hodně ležérně, asi i kvůli tomu, že už bylo o našem postupu rozhodnuto. Prohrávali jsme 0:3 v poločase a nakonec jsme prohráli 2:4.

A který duel byl nejlepší?
Těch bylo více. Cením si například výhry 3:0 ve Šluknově. Ačkoliv jsme k nim jeli ve slátané sestavě, kluci podali zodpovědný výkon a odčinili porážku s Libouchcem. Dobrých zápasů ale bylo více, například v Jílovém jsme podali dobrý výkon. A asi bych měl jmenovat i zápas s Milešovem, který jsme vyhráli 10:0. V něm byl ale soupeř tak odevzdaný, že si ty branky vlastně dával sám.

Během sezony bylo vidět, že si hráči sedli lidsky. Souhlasíte?
Jistě. Já říkám už dlouho, že v těchto soutěžích, kde jsou třeba horší hráči, je nejdůležitější parta. A tu jsme měli po dlouhé době výbornou. Kluci táhli za jeden provaz, soupeře přehrávali kolektivní hrou. A scházeli se i mimo hřiště.

Vracíte se do krajského přeboru. Jaké budou ambice týmu?
Jednoznačně záchrana v soutěži. Uvidíme, jak to bude vypadat, ale rádi bychom hráli klidný střed tabulky, abychom se nemuseli strachovat o udržení a nehráli v nějakém stresu, že musíme v každém zápase zvítězit.

Kdy zahájíte přípravu na novou sezonu?
Začínáme 24. července a o dva dny později už hrajeme první přátelák s Litoměřicemi. Trénovat budeme v domácích podmínkách. Času ale bude málo, už 8. srpna začínáme. Budeme tak chtít být co nejvíce na hřišti.

Dojde na nějaké změny v kádru?
Co se týče odchodů, uvidíme, jak to dopadne s hráči, kteří u nás byli na hostování. Každopádně se budeme snažit přivést do kádru dva až tři hráče, aby byl širší. Už letos jsme ho měli docela široký a stejně se nám v závěru sezony rozpadla sestava. Někteří mladí kluci, kteří nechodili trénovat, totiž skončili, protože si nezahráli.

Jak se těšíte na derby s vaším rivalem z Neštěmic?
Má to svá specifika, bude to vyhecovaný zápas, kluci se mezi sebou znají. Pro nás to ale nebude stěžejní zápas, spíše pro lidi to bude tahák.