Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Jsem tady poprvé v životě a můžu říct: pivo výborné, zeleň fajnová, moc se mi tu líbí. Teď mi ještě přinesou ty jejich vyhlášený uzený žebra a už to nebude mít chybu. Cítím se tu jako doma," usmíval se po exhibičním utkání své Kozlovny se starou gardou.

Co byste popřál místnímu klubu do dalších let?
Je to hezké číslo těch 70 let, moc pěkně se zachovali ke svým bývalým hráčům a funkcionářům, to na každém hřišti není. Je vidět, že tady pro fotbal dělají hodně a strašně se mi to tady líbí.

Jak jste se do Března dostali?
Přes Standu Pelce, říkal mi, že je tu nějaká slavnost, abychom přijeli. I když je to v době mistrovských zápasů, tak jsem dal dohromady pár kluků a přijeli jsme ocenit bývalé hráče, funkcionáře a také se předvést. Společensky jsme uspěli, ale sportovně nevím (smích).

Vždyť jste vyhráli…
To bylo jasné už dopředu. Ale neslo se to v takovém přátelském, až pěším duchu. Mně tyto zápasy moc nevoní, radši hraju proti mladým, aby si člověk udělal pořádnou žízeň. Tu teď moc nemám.

Do brány jste postavili netradičně Jirku Jarošíka…
Víme, že umí chytat. Ale dneska to vzal taky nějak moc přátelsky a pustil pár laciných gólů (smích). Asi to ale bylo dobře, bylo nám řečeno, že nezáleží na tom, s kým přijedeme, ale ať hlavně dorazíme. Jména tady nakonec byla výborná. Splnilo to očekávání, ale mají tady zbytečně velké hřiště (smích).

Kolik zápasů jste vůbec letos s Kozlovnou odehráli?
Tenhle byl poslední, přes léto jsme jich měli asi patnáct. A nezkazili jsme si to, ani jeden jsme neprohráli. A to pozor, hráli jsme i s týmem z krajského přeboru! Ale podle toho s kým hrajeme dělám sestavu, beru i syny těch osobností, jako mladého Siegla či Haška. Dnes jsem si mohl dovolit vyjet i s „důchodcema".

Více o oslavách ve Velkém Březně čtěte zde: FOTO: Jiskra slavila kulatiny. Přály jí legendy včetně Vízka