Milan Košťál je známou postavou v okresním fotbale na Ústecku. Fotbal nejprve hrál, později se stal rozhodčím a následně delegátem. V obsáhlém rozhovoru hovoří o profesi rozhodčího i o úskalích, která s jejím vykonáváním souvisí.
Jak se z vás stal rozhodčí?
S futsalem jsem začínal v roce 1994 a s fotbalem v roce 2005. Oba sporty mě bavily a postupně jsem dospěl k tomu, že jsem se stal rozhodčím. Fotbal i futsal jsem nejdříve hrál. Kopanou za FK Baník Všebořice, klub, který dnes už neexistuje. Ve futsale jsem si založil vlastní oddíl Viktoria Ústí nad Labem. Později jsem hrál i za CSKA Výšina Ústí nad Labem.
V jaké době jste si uvědomil, že v roli rozhodčího zůstanete?
Hned od začátku jsem věděl, že u toho zůstanu. Velmi mě to bavilo a domníval jsem se, že na pozici rozhodčího budu dlouho. Později jsem se stal delegátem, kterým jsem až do současnosti.
Vzpomínáte si na první fotbalový zápas, který jste odpískal?
Přesně si nevzpomenu, ale byl to určitě zápas v okrese Ústí nad Labem. Možná třetí třída, nepamatuji si to přesně.
Staly se vám nějaké zajímavé příhody v začátcích?
Rozhodně ano. Člověk má respekt z hráčů a stane se, že pískne nějakou blbost. Hráči pak začnou říkat, že to tak není a člověk si na hřišti připadá blbě.
Stávalo se vám to často?
Ano, člověk musí postupně pochopit pravidla a naučit se pískat. Nejde to hned.
Mimochodem, jak řešíte situace, které jste neviděl?
Od toho mám na hřišti asistenty, kterých se zeptám, jak to bylo. Oni si vždy hlídají svůj pracovní prostor a ví, co se stalo. Komunikace mezi námi musí probíhat celých devadesát minut.
Jakým způsobem komunikujete s asistenty?
Očním kontaktem, ukazují mi gesta, která jsou pravidly daná. Dále pak takzvanými skrytými gesty, které si řekneme před zápasem a během něj nám velmi pomáhají.
Můžete být konkrétnější?
Například ukážou prstem, který tým rozehrává. Praporkem mohou ukázat, zda byl faul v pokutovém území nebo ne. Jsou to gesta, která už používáme řadu let.
Jak během zápasu komunikujete s hráči?
S hráči je komunikace kolikrát obtížnější. Když to zjednoduším, tak jsou tři druhy hráčů. Fotbalisté, se kterými se bavím jako s kamarády a za ty roky ve fotbale se známe. Řeknu mu můj pohled na věc a situaci mu vysvětlím. Někteří hráči, ačkoliv je to nemožné, neznají pravidla a debata s nimi je opravdu těžká. Třetí skupinou jsou hráči, se kterými debata nemá vůbec smysl. Stojí si za svým, nenechají si nic vysvětlit a myslí si, že znají pravidla lépe než rozhodčí.
Zejména ta druhá skupina je docela zajímavá…
Jde o hráče, kteří fotbal hrají, jak se říká, pro pivo. Pravidla se vyvíjí a mění a ti hráči znají třeba jen část nebo stará pravidla a novinky neregistrují. Těžko se jim na hřišti vysvětluje, že od nové sezony už je to jinak. Nová pravidla si nepřečtou a myslí si, že mají pravdu.
Nepřipadáte si jako učitel?
To pořád. Ať už jde o děti, žáčky nebo dospělé. Na druhou stranu i od toho rozhodčí je.
Hráče jste rozdělil do tří skupin, která z nich je nejpočetnější?
Rozhodně ta první. Za ty roky se už známe, víme, co od sebe můžeme čekat a co si k sobě můžeme dovolit. Máme k sobě oboustranný respekt.
Během zápasu tedy hráče berete jako sobě rovného partnera?
Ano a je to potřeba. Musím hráče brát jako partnery, protože mi na hřišti častokrát pomohou. Pokud například něco špatně vidím, nebo je to obtížné na posouzení, tak mi řeknou, jak to bylo.
Hráčům tykáte nebo vykáte?
Tykám i vykám. Záleží na tom, zda se s daným hráčem znám nebo ne. S většinou hráčů z fotbalu se znám i díky futsalu, kterému se věnuji přes dvacet let.
Z podstaty věci musíte někdy rozhodnout v neprospěch člověka, kterého dost dobře znáte. Nedostáváte se někdy do střetu zájmu?
To rozhodně ano, ale s tím problém rozhodně nemám. Pískám fotbal podle pravidel, a pokud můj dobrý kamarád udělá faul na červenou kartu, tak mu ji dám. Tak to prostě je.
A pak spolu vycházíte v soukromém životě v pohodě dál?
To nemusí být ani v soukromém životě. Třeba hned po zápase si plácneme, řekne mi, že jsem měl pravdu, a pak spolu jdeme na jedno (smích).
Jak se díváte na sprostá slova ve fotbale?
Sprostá slova k fotbalu určitě patří, ale záleží na tom, jak jsou vyřčená. Když mi někdo během zápasu řekne „Milane, ty vole, takhle jsem to vůbec nemyslel,“ tak mu za to kartu nedám. Na druhou stranu, pokud na mě někdo z deseti metrů řve, že jsem vůl, tak mu kartu už dám. Horší slova na trávníku padají také, a za ty pak jsou červené karty.
Jak správně nastavit metr, podle kterého vedete utkání?
Do utkání jde rozhodčí vždy s tím, že bude pískat rovinu. Je pravda, že každý sudí udělá chybu, ale nikdo ji neudělá úmyslně.
To znamená, že rozhodčí během zápasu potřebuje mít i štěstí?
No jasně, štěstí potřebují fotbalisté i rozhodčí. Například, aby stál na dobrém místě. Pokud by byl o pět metrů jinde, tak by situaci vůbec nemusel vidět. Důležité je také mít cit pro fotbal a předvídání.
Vraťme se k vám. Který nejzajímavější zápas jste pískal?
Nejvíce jsem si užil utkání staré gardy Dukly Praha. V tomto zápase hráli například pánové Günter Bittengel, Jan Berger, Petr Rada nebo Ladislav Vízek. Tento mač mi zůstane v hlavě hodně dlouho, protože se bavíte výroky hráčů, jejich uměním a kousky, které předvádí. Ačkoliv to jsou starší pánové, tak je pořád vidět, že fotbalové myšlení a fotbal v sobě stále mají.
Jak na vás tyto legendy lidsky působily?
Velmi v pohodě, všichni byli přátelští a vůbec ne namyšlení. Pan Vízek mě později pozval do jeho restaurace na Praze 8, kde pracuji. Bylo to parádní setkání se skvělými lidmi.
Zmínil jste, že pískáte kromě fotbalu i futsal. V čem jsou největší rozdíly pro rozhodčího?
Rozhodně v rychlosti, při futsale jsou akce velmi bleskové, to snad ani není vteřina. Akce jsou rychlejší, pořád se něco děje. Na fotbale si hráč i rozhodčí může v některých pasážích trošku odpočinout. Při futsale to nejde. Navíc jsou jiná pravidla, stává se, že jeden den pískám fotbal, druhý futsal. Musím tedy přepínat mezi pravidly.
Je to přepínání komplikované?
Ze začátku rozhodně ano. Ale pokud se v tom člověk pohybuje delší dobu, tak si na to zvykne a nedělá mu to problémy.
Rozhodčí za zápasy dostávají odměny, jsou podle vás dostatečné?
Já bych řekl, že ano. Myslím, že v okrese se odměny pohybují od 400 korun do 800 korun za zápas. S vyšší soutěží pak stoupají. Peníze jsou za pískání hezké, dá se tím přivydělat si.
Měl jste někdy pískání jako hlavní práci?
Neměl a nikdy mít nebudu. Je to koníček, kvůli kterému jde často stranou i rodina. Musím říct, že v tomto ohledu jsem rodině vděčný. Stává se, že se celý víkend nevidíme.
Nyní se kvůli koronaviru nehraje. Pociťujete vy osobně tento výpadek v příjmu?
Upřímně, v mém případě to není zas tak velký výpadek. Mám slušně placenou práci, navíc chodím ještě na brigádu. Já mám peníze z fotbalu na přilepšenou. Pokud se hrají fotbaly, jde o pěkné peníze.
Kolik si řádově může vydělat rozhodčí pískající okresní soutěže?
Řekl bych, že mezi třemi až pěti tisíci.
Bývalý rozhodčí Radek Příhoda v jednom z rozhovorů řekl, že by bylo dobré, kdyby rozhodčí v médiích dostávali prostor a mohli se k jednotlivým událostem v zápasech vyjádřit. Jak to vidíte vy?
S tímto tvrzením naprosto souhlasím. Častokrát se stane, že reportér v televizi řekne něco úplně jiného, než viděl rozhodčí na hřišti. Rozhodčí pravidla opravdu zná, takže by bylo dobré, kdyby to pak mohl vysvětlit rozhodčí a ne reportéři.
Pomohlo by to i v nižších soutěžích?
Rozhodně ano, protože kolikrát hráči vůbec neznají pravidla. Bylo by tedy dobré, aby mohl rozhodčí říct, jak se věci mají. Problém je v tom, že hráči, pokud si myslí, že jste je poškodil, za vámi nepřijdou a vysvětlit to prostě nechtějí..
V úvodu rozhovoru jste zmínil, že jste i delegátem. Mohl byste popsat náplň práce?
Delegát je obvykle bývalý rozhodčí. Účastní se zápasu a dohlíží na něj. Sleduje, zda je ze strany pořadatele vše v pořádku. Během zápasu sedí na tribuně a kontroluje výkon rozhodčích. Po utkání si s rozhodčími popovídá a ohodnotí je. Sepíše dokument, který se jmenuje zpráva delegáta a pošle ji na komisi. Komise to pak vyhodnotí a v případě, že rozhodčí pochybil, dostane stopku na několik zápasů. Finanční pokutu řeší pak až disciplinární komise.
Mohlo by se stát, že by za pokažené utkání dostal rozhodčí větší pokutu než je odměna za zápas?
Ano, to se stát může.
