Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Čím to je, že se vám v posledních zápasech výsledkově ani herně nedaří?
Popravdě nevím, co bych k tomu měl říct. Nechci se vymlouvat na nějakou křeč a podobné věci. Na zápas je týden příprava, žádné tresty tady nepadají, můžeme hrát uvolněně. Ale místo toho, abychom si zahráli fotbal a měli z něj radost, tak jsme po zápase naštvaní.

Určitě vás ale napadne, kde hledat příčiny porážek…
Já to řeknu takhle, dříve nás zdobila pevná defenzíva. To neříkám proto, že bych to chtěl svádět na obranu. Ale naše výsledky vycházely z toho, že jsme nedostávali tolik gólů a díky tomu jsme sbírali body. Bohužel momentálně nejsme nebezpeční dopředu a nejsme dobří ani vzadu a z toho pramení to, že Pardubice sice opticky lepší nebyly, ale na šance vedly 3:0. My si můžeme o stokrát více nahrát, ale takhle se fotbal hrát nedá. Musíme být trochu nebezpeční dopředu a vytvářet si šance. Když to šlo předtím, tak to musí jít i teď.

Možná vám zkrátka jen odešla sportovní forma…
Je to možné. Ústí hrálo před dvěma roky jiný fotbal a vyhrávali jsme s ním. Na podzim jsme soupeře zaskočili trochu jiným systémem, ale teď se na nás připraví, postaví se do bloku a čekají na naše chyby. Jaro je bohužel takové, že my tu chybu uděláme a okamžitě z ní dostaneme gól. Ale obráceně to nefunguje, neumíme využít chybu soupeře.

Nepodepsal se na vás i fakt, že po porážkách s Táborskem a Budějovicemi už nebojujete o postup? Nechybí vám motivace?
Pokud člověk ztratí motivaci, tak nemůže hrát fotbal. Nejde o to, jestli tady bude liga nebo stadion. Člověk se v první řadě musí naučit chtít vyhrávat. Já to v sobě mám, i když to možná na hřišti není vidět, protože moje forma asi není taková, jaká by měla být. Člověk ale musí chtít vyhrávat, v jakékoliv hře, třeba i na tréninku. Pokud to je pěti či šesti lidem jedno na tréninku, tak se to pak odrazí v zápase.

Trenér Přerost se nechal slyšet, že vašemu týmu chybí vítězné typy hráčů. Souhlasíte s tím?
Je to tak. Pokud jdeme na hřiště to jen odehrát a člověk nechce vyhrát, tak nemůže hrát fotbal. Pokud má motivaci Jágr v jednačtyřiceti letech, tak ji musí mít i kluk, kterému je dvacet. Vyhrávat se musí chtít, bez toho se prostě nedá sportovat.

Dříve jste měli vítězné typy ve starších hráčích, jako byl Pavel Džuban. Chybí vám hodně?
Parta okolo Džubyho byla vítězná, měl to v sobě. Takových hráčů ve fotbale moc není. Na to se ale nechci vymlouvat, prostě to tak je. Džuby skončil a s ním odešlo více starších hráčů. Byly to vítězné typy a když se nevyhrálo, uměly to mladším dát sežrat.