Kliknutím zvětšíteNež začnete listovat rostlinolékařskými brožurami a hledat příčinu opadávání nebo žloutnutí listů, zkontrolujte, jestli dané rostlině či keři poskytujete správnou péči. Nejčastější chybou bývá volba nevhodného stanoviště, někdy příliš zálivky, hnojiv, slunce nebo stínu. Výsledkem je pak kromě už popsaných příznaků také menší odolnost vůči skutečným chorobám a zvýšená náchylnost k napadení škůdci.
Houbové choroby
Bělavý moučný povlak na téměř na všech částech rostlin – od stébel travin přes listy ovocných stromů, plody ovoce a zeleniny až po poupata – signalizuje nemoc zvanou pravé padlí. Později list změní barvu na hnědou a uschne. Patogenem tohoto onemocnění je houba, jejíž spory létají vzduchem, usadí se na listech, klíčí tam a vytvoří podhoubí. Padlí napadá okurky, mrkev, černý kořen, ovocné stromy, růže, azalky, karafiáty a jiné okrasné rostliny.
Ochrana rostlin
V boji proti chorobám a škůdcům lze využívat prostředky na biologické bázi, které nezatěžují životní prostředí. K tomuto účelu se skvěle hodí různé druhy parazitických hlístic či vosiček zmíněné v hlavním textu. Tyto organismy se živí určitými druhy škůdců, a jakmile jim tato „potrava“ dojde, samy odumřou. Koupit je lze prostřednictvím e-shopů.
Vhodnou přírodní ochranou proti mšicím je násada slunéčka sedmitečného. Proti škůdcům stejně tak lze zasáhnout doprovodnou výsadbou některých bylinek nebo aromatických květin, které škůdce odpuzují výraznou vůní nebo kořenovými výměšky. Dobrým pomocníkem je například aksamitník, lichořeřišnice větší nebo měsíček lékařský. Někdy je ale třeba přece jen zasáhnout pomocí pesticidů. Ty se nejčastěji prodávají ve formě kapalné nebo práškové.
Pak je třeba ještě rozlišit insekticidy systémové a kontaktní. První typ se aplikuje na list a vodivými pletivy se dostane do všech částí rostliny. Druhý typ působí pouze v těch místech, kam byl přímo aplikován, proto je nutné ošetřované rostliny opravdu pečlivě postříkat, abyste škůdce zlikvidovali. Při ochraně pokojových rostlin vám pomohou takzvané vizuální lapače škůdců. Žluté slouží k odchytu molic a mšic, na modré se chytají třásněnky.
Hnědé (dříve americké) padlí angreštové je v posledních letech jednou z nejvážnějších chorob u angreštů, ale také u rybízů. Způsobuje odumírání celých letorostů. Preventivním opatřením bývá provzdušnění koruny keřů, nepřehnojovat dusíkem, spíše doplnit vyšší spotřebu draslíku. Padlí může potrápit i pokojové orchideje. Chorobě se daří při vyšších teplotách a nedostatku vláhy.
Na rozdíl od padlí plíseň miluje vlhkost. Její spory se přichytí na vlhkém listí a pronikají do rostlinných pletiv přes průduchy. Zatímco padlí napadá horní části listu, plíseň napadá zadní stranu listu, kde houba vytvoří bílý povlak. Mezi ohrožené rostliny patří ředkvičky, křen, černý kořen, hlávkový salát, polníček, hrášek, špenát, cibule a vinná réva, vidět ji lze na fuchsiích, gladiolách a karafiátech. Výskyt plísně je důsledkem přílišné vlhkosti, proto upravte zálivkový režim.
Rzivost i strupovitost jablek a hrušek způsobují cizopasné houby, které úspěšně přezimovaly a jejich spory (výtrusy) za příznivých podmínek infikovaly nové mladé listy i plody. Zejména meruňky a višně poškozuje moniliový úžeh květů, který způsobuje také houba. K infekci dochází v době kvetení, především za chladného a deštivého počasí. Houby jsou také původcem většiny chorob, které možná trápí váš trávník. Některé choroby se projeví po zimě, což je případ plísně sněžné, jiné zase v létě nebo na podzim.
Když škodí hmyz a roztoči
Jedním z nejběžnějších škůdců je drobný bílý létavý hmyz. Když zahýbete s listy, molice začnou odletovat. Živí se šťávami, které sají většinou na spodní straně listů, ty se pak kroutí, bývají pokryty lepivým trusem – medovicí – a rostlina postupně chřadne. Navíc molice přenášejí až šedesát různých virů. Napadají zeleninu, jako jsou papriky, rajčata, okurky, ale také maliny, jahody, bazalka a okrasné rostliny. Pomocníkem v boji s těmito škůdci může být postřik výluhem z kopřiv nebo v případě skleníku lze nasadit biologické predátory v podobě parazitické vosičky nebo dravé ploštice.
Domácí postřiky pro rozkvetlý balkon
Napadením vašeho rozkvetlého balkonu hrozí především mšice, padlí a molice. Než se pustíte do osázení truhlíků muškáty a dalšími rostlinami, nádoby důkladně vyčistěte horkým mýdlovým roztokem a opláchněte vodou.
Společně s balkonovými květinami vysazujte rostliny, které odpuzují škodlivý hmyz. Například molice nemají rády rýmovník, levandule zase ochrání proti mšicím, lilík mochyňovitý proti molicím a aksamitníky čili afrikány proti háďátkům kořenovým a dalším hmyzím škůdcům. Vyzkoušejte i osvědčené domácí postřiky. Výluh z kopřiv pomůže při likvidaci mšic. Česnekový odvar zatočí s houbami a sviluškami. Žravý a savý hmyz zkrotí odvar z pelyňku, na hmyz zabírá také obyčejný mýdlový roztok.
Také přítomnost mšice poznáte podle lepkavého povrchu na listech, což opět způsobuje medovice, která se díky sání na listech objeví už na samém počátku napadení. Vyskytují se okřídlené i neokřídlené formy mšic, což závisí na druhu nebo stadiu jeho vývoje, které obvykle tvoří shluky na listech a lodyhách rostliny. Mezi nejběžnější druhy mšic patří jabloňová, třešňová nebo dokonce tulipánová, kterou najdete na cibulovinách.
Svilušky jsou miniaturní roztoči, kteří napadají téměř vše, najdete je na keřích, ovocných stromech, nepohrdnou zeleninou, dokonce ani pokojovými či balkonovými květinami. Téměř neviditelní „pavoučci“ pletou jemné pavučinky a vysávají šťávu z listů, až rostlina uhyne. Prvními viditelnými příznaky jsou malé žlutavé nebo bělavé skvrny, zejména okolo středního žebra a větších žil listů.
Skvrny se postupně zvětšují a spojují, prázdné buňky dodávají některým částem listu bělavý nebo stříbrně průhledný vzhled. Sviluškám nejvíc vyhovuje teplé a suché počasí, v červnu byste proto měli ohlídat jejich případnou invazi. Kromě chemických nebo insekticidních prostředků lze opět povolat do boje dravé roztoče, berušky a vosičky. Vyzkoušet lze také heřmánkový nebo cibulový postřik.
Pasti na slimáky
Správné jméno potvůrek, které likvidují váš salát nebo jahody, je plzák španělský. Poprvé v Česku byli odhaleni na počátku 90. let minulého století a od té doby se množí až invazním způsobem. Co s nimi? Blogerka a zahradnice Jana Poncarová doporučuje ruční sběr.
„Je to pracné a časově náročnější, ale zaručené. Nejlépe po dešti se vyplatí vyjít na zahradu s kbelíkem a sbírat,“ říká. Jak s nimi naložíte, záleží na vás. Zahrádkáři doporučují zalít je vařící vodou, což je prý nejrychlejší. Naopak zasypat je solí je dost drastické a bolestivé. Úrodu ochrání vyvýšené záhony, případně různé zapuštěné plechy.
Okolo rostlin lze nasypat také vaječné skořápky nebo piliny, což má slimákům znemožnit přístup k zelenině. Slimáky může odrazit i přírodní aromaterapie, jako jsou třeba keříky levandule nebo tymiánu rozsázené kolem záhonů.
Pohromou pro všechny druhy pokojových rostlin bývají červci, které tento drobný hmyz světlé barvy pokrývá bílou vatovitou hmotou. Spolehlivou biologickou ochranou jsou v případě výskytu na zahradě slunéčka, jinak budete muset zasáhnout insekticidem v podobě postřiku. Hubení je však obtížné, protože červce chrání voskový pokryv a navíc se skrývají v různých otvorech a štěrbinách. Odstraňovat je lze z rostlin tyčinkou s vatičkou namočenou v lihu.
O zkázu vašich opečovávaných azalek, růží, bramboříků, vánoční hvězdy, palmy, fíkusů či dracény se může přičinit nenápadná, ale zákeřná třásněnka. Drobný hmyz s křídly, na jejichž konci jsou třásně, saje šťávu na listech a podobně jako mšice přenáší i některé virózy okrasných rostlin. Na jejich přítomnost vás upozorní až drobné stříbrné skvrny a černé kapky trusu na spodní straně listů. Škodit bude také rajčatům či okurkám, které pěstujete ve skleníku, najdete ji také na listech šeříku nebo lípy.
Škůdci na záhonech
Červivost mrkve způsobuje pochmurnatka mrkvová. Larvy vyvrtávají do kořene mrkve chodbičky, které dokážou zvlášť mladé rostliny hodně poškodit. Dřepčíci jsou malí černí nebo kovově lesklí brouci, kteří vytvářejí na rostlinách shluky. Napadají hlavně semenáčky ředkviček, ředkví nebo pekingského zelí, prostě brukvovitých rostlin. Na brukvovité zelenině si pochutnají také housenky, dokážou způsobit holožír. Největším rizikem jsou hlavně housenky běláska zelného. Pokud se chcete vyhnout postřikům, můžete sbírat shluky vajíček nebo likvidovat samotné housenky.
V posledních letech napadají jarní výsevy a výsadby cibule larvy dvou nenápadných mušek – květilky cibulové a pórové. První příznakem je kroucení a polehávání natě. Larvy se zavrtávají do listů, kterými se živí. Často rostlinu infikují parazitickými bakteriemi způsobujícími měkkou hnilobu – cibule postupně chřadne, až uhyne. Květilka má v průběhu sezony až tři generace, nejvíce škodí hned ta první – v květnu a červnu, kdy se z vajíček nakladených na krček cibule nebo do půdy v okolí cibule líhnou první larvy. Jedna larva poškodí až dvacet rostlin. Květilka zelná napadá brukvovité zeleniny a hlávkové zelí ve dvou generacích. Květilka všežravá poškozuje klíčící fazole a výsevy okurek.
Soužití s mravenci
Trápí vás množství mravenců na zahradě? Způsobů, jak je vypudit, existuje mnoho. Lze zakoupit speciální, k tomuto účelu určené prostředky, ale mnohdy vystačíte i s obyčejnými kuchyňskými surovinami. Pokud mají mravenci své mraveniště přímo v záhonech, znepříjemňují zahradničení, a navíc často chovají mšice jako svá užitková zvířata. Brání je proti slunéčkům a pečují o ně.
Od pobytu na daném místě je odradíte například látkami, které je odpuzují. Nastražte je na mravenčí cestičky. Vyzkoušet lze skořici, pálivou papriku, levanduli, majoránku, bazalku, tymián, usušenou sedlinu z kávy, sůl, celer nebo kůru z citrusů. Mravence ze záhonů a především květináčů vypudíte i velmi jednoduše – důkladným opakovaným provlhčením zeminy. Pomůže třeba výluh z kopřiv.
Existují preparáty, které na mravence, konkrétně jejich matku, hormonálně působí tak, že ta přestane klást vajíčka a kolonie zanikne. Insekticidy je vhodné aplikovat pouze ve formě „pastiček na mravence“ – malých krabiček, kde je látka mravence přitahující a zároveň i hubící. Jiní tvorové tak zůstávají mimo nebezpečí.
Vrtalka pórová má zase v oblibě všechny cibuloviny – česnek, pór, cibuli, ale také tulipán či narcis. Čerstvě napadenou rostlinu poznáte celkem snadno, na listech jsou malé „perličky“ v řadě za sebou, jak vrtalka kladla vajíčka do řádku. Později se začnou deformovat listy a rostlina chřadne. Účinnou obranou proti všem těmto škůdcům je zakrytí záhonu bílou netkanou textilií – nejlépe hned po výsadbě.
Škůdci ovoce
S postupným oteplováním narůstá v posledních letech výskyt škodlivých roztočů na ovocných i okrasných dřevinách. Nejde jen svilušky, ale také o vlnovníky a hálčivce. Vlnovník rybízový je navíc přenašečem virového onemocnění s názvem virový zvrat rybízu. Objevuje se pravidelně začátkem jara a způsobuje hálky na pupenech především černého rybízu, které jsou plné mikroskopických roztočů. Napadené keře nekvetou a přestávají plodit. Vlnovník se šíří dvojím způsobem, a to buď napadenou sadbou, nebo fyzickým přelézáním z pupenu na pupen. A je také roznášen větrem, hmyzem nebo ptáky.
Ovocné stromy v jarním a letním období ohrožuje obaleč jablečný a švestkový. První generace housenek se postará o opad plodů, druhá generace pak způsobuje jejich červivost. Koncem jara byste proto měli jako ochranu aplikovat feromonové lapače, které populaci oslabí likvidací samečků. Další možnou ochranou je postřik provedený během června a července.
Drobné jamky vykusují v mladých plodech po odkvětu, nejčastěji jabloní, ale i hrušní, třešní, višní, slivoní, meruněk, broskvoní i trnek a hlohu, brouci zobonosky. Pohromou pro listy skořápkatého ovoce jsou zase zelenohnědé housenky píďalky. Lokální holožíry na lískách dokážou způsobit housenky pilatky. Na hrušních se mohou objevit vylíhlé larvy mery skvrnité a mery hrušňové.
Červen na zahradě
Můžete se těšit na sklizeň rané mrkve, špenátu, kedluben a samozřejmě salátu či chřestu. Pokud na zahradě roste rebarbora neboli reveň, pusťte se do sklizně jejích mohutných řapíků. Pozor, neměli byste je řezat ani stříhat, ale vytrhávat. Na uvolněné záhony lze vysévat červenou řepu nebo černou ředkev, letní saláty a také zimní zeleninu, jako jsou růžičková kapusta, pór a kadeřávek. Vysazujte ven sazenice rajčat nebo paprik, pokud jste zatím „zaspali“ a otáleli s přípravou záhonů. Na kompost se hodí dýně a cukety. Vysazujte také zelí, brokolici a květák.
Koncem června, možná dřív, možná později, budete sklízet první jahody. Aby se mohly vytvářet velké zdravé plody, je třeba za suchého počasí jahodníky vydatně zalévat. Pomůže jim také přihnojení. Na začátku měsíce je poslední vhodná doba, kdy lze jahody mělce prokypřit a odplevelit. Zbavit plevele a protrhat byste měli také kořenovou zeleninu, aby mohla dozrát.
Začátkem června vás čeká sklizeň raných třešní, koncem měsíce pozdních, stejně jako višní. Třešně je vhodné trhat se stopkou, lze je pak déle skladovat. U višní je naopak vhodné česání bez stopky. Koncem měsíce dozrává angrešt, raný rybíz a maliny. Zelenými řízky můžete v červnu množit dřeviny, jako je japonský javor, šeřík, skalník, magnólie, kalina, hortenzie, vřesovec, popínavý plamének či angrešt a rybíz. Nastává čas sběru léčivých rostlin, protože rozkvétá heřmánek, řebříček, měsíček, kontryhel a sléz. Ještě před rozkvětem je vhodné seříznout šalvěj, mátu, meduňku.
Rostlina měsíce: Ibišek
Ozdobou zahrady či terasy může být se svými velkými široce otevřenými květy jako zvon exotický ibišek. Patří k opadavým dřevinám, pochází z teplých mírných oblastí Indie a Číny. Existuje bezpočet druhů zahradních ibišků, uvádí se počet přesahující dvě stovky. Vybírat si můžete z jednoduchých nebo plně kvetoucích odrůd a různých modrých a červených odstínů. Jen ibišek syrský ale dokáže na zahradě přežít velmi nízké teploty v zimě. Do nádob jsou ideální ibišky pěstované na kmínku. Ty je však třeba z balkonů a teras přenést na zimu do chladné a světlé místnosti s teplotou maximálně 15 °C.
Keřům svědčí teplé slunečné místo, výživné a propustné půdy. V chudých půdách kvetou skromně. Při dlouhotrvajícím suchu začnou opadávat květní pupeny. Vysušování půdy zabrání vrstva kůry kolem kmene nebo půdopokryvné rostliny. Během parných dní je nutné zajistit pravidelnou a dostatečnou zálivku. Na jaře dopřejte ibišku dávku kompostu a nezapomeňte na pravidelný prořez. Kvést začíná až v srpnu, ale pokračuje až do října.
303
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
