Nedávno jsem ji viděl v akci, když se hrál v Ústí žákovský turnaj „Memoriál Jaroslava Kropáčka.“ Pouze domácí hráči věděli, že šikovný obránce ve žlutém dresu s číslem 10 na zádech je subtilní dívenka. Na ledě byla všude.

Nebála se osobních soubojů, přesně plnila taktické pokyny trenéra Vlastimila Davídka. Útočila, bránila. Jako kdyby měla dvoje plíce. Pohár pro vítěze držela krátce v rukou a navíc obdržela individuální cenu pro nejlepšího obránce turnaje.

Podobnou poctu už zažila v loňském roce, když na turnaji v Třebíči byla vyhlášena nejlepším hráčem. Ve škole si plní povinnosti na jedničku a Jarda Jágr by u ní neměl šanci. Její hokejový idol se jmenuje Václav Skuhravý a hraje za Karlovy Vary.

Hokejová hvězdička se už v šesti letech učila bruslit, zvládala to bez problémů. „Někdy je horší nasoukat se do té plastové výstroje. Rvaček na ledě se neúčastním. Několikrát jsem také dostala pěkně do těla, ale s tím se musí počítat. Hokej není balet,“ vypráví s úsměvem Libuška.

A jaká bude budoucnost? „Holky to v hokeji mají trochu těžší než kluci, ale má to i své výhody. Především nás je daleko méně, a tak je větší šance se dostat do nároďák. Letos jsem byla zařazena do širšího výběru patnáctiletých a pak bych chtěla hrát v Litvínově v dívčím týmu,“ dodává nadějná sportovkyně.

Zpracoval Miroslav Vlach