Olympiáda v Deníku

Zájem o ni o první přestávce projevila i řada fanoušků, kteří využili možnosti se s vicemistryní světa vyfotit. Před utkáním zase v mixzóně poskytovala rozhovor regionální televizi i tištěným médiím.

Na úvod bylo sice poznat, že na podobnou pozornost není zvyklá a že jí trochu svazuje tréma, ovšem jakmile se začne mluvit o hokeji, rozpaky jsou pryč. „Euforie ve mně pořád trvá. Jsem neskutečně hrdá na to, co jsme s holkami dokázaly,“ svěřila se v rozhovoru pro Deník.

Jaké byly ohlasy po návratu do Ústí?
Bylo to skvělé, všichni mi gratulovali a popisovali, jak nám fandili.

Jak se dostane hráčka z ústeckého klubu až do reprezentace a ke stříbru z MS?
Asi to bude i díky tomu, že jsem jako malá jezdila na různé tréninkové kempy, kde si mě trenéři vyhlédli. Pak přišla reprezentace do 16 let a teď osmnáctka (úsměv).

A kdo vás přivedl k hokeji?
S mamkou jsem se chodila koukat na ústecký zimák na staršího bráchu když hrál hokej. Chtěla jsem to také vyzkoušet, začalo mě to bavit a už jsem u toho zůstala.

Obrovským zážitkem na MS bylo porazit Kanadu. Jsou i jiné okamžiky z turnaje, na které budete vzpomínat víc než na ostatní?
Myslím, že ne, budu vzpomínat na celý turnaj. Ty první zápasy se nám moc nepovedly, takže tam bylo zklamání, ale postupně šel náš výkon nahoru a moc jsme si to s holkami užily. Byla to paráda.

Jako nejbližší cíl jste si vytyčila posun do nejvyšší tuzemské soutěže žen. Předpokládám ale, že pro vicemistryni světa to nebude konečná…
Ráda bych se prosadila i do reprezentačního áčka, se kterým bych se chtěla podívat na olympijské hry a mistrovství světa. A ideálně je vyhrát (úsměv). Po maturitě bych se chtěla dostat do nějakého zahraničního týmu a v něm se udržet.

Lákalo by vás zámoří?
Zatím spíš Švédsko nebo Finsko, ale později to nevylučuji. Ráda bych to spojila třeba i se studiem na nějaké univerzitě v Americe či v Kanadě.

Máte nějaký hokejový vzor?
Vzhlížím k celému reprezentačnímu áčku, nejvíc asi k Anetě Tejralové a Daniele Pejšové.

Daniela Pejšová je ze zdejšího regionu. Znáte se i osobně?
Byly jsme spolu v létě na jednom kempu, kde byla jako trenérka, takže zatím jen takto.

A ve Slovanu žádný vzor nemáte? Třeba Jardu Roubíka, že byste hrála hokej do 45 let…
To bych samozřejmě ráda, ale uvidíme, jak to všechno dopadne (smích).