Mezi Ústecké Lvy ho přivedla vidina postupu do hokejové extraligy. „Můžu mít takovou představu, ale sám nic dokážu,“ uvědomuje si Dušan Salfický. „Všechno záleží na partě,“ zná recept gólmanské eso.

Dušane, jak jste zapadl do týmu?
To se musíte zeptat kluků (smích). Doufám, že je všechno v pohodě. Od mladých hráčů cítím respekt, ale kolem mě nikdo nemusí chodit po špičkách. Já jsem otevřený a kamarádský. Když mě kluci berou takového jaký jsem, tam mi to dává pohodu.

Už došlo na vaše pověstné legrácky?
Ty srandičky doufám přijdou s výkony. Nejdřív v kabině musí být pohoda a zároveň pořádek a řád, protože to se pak přenáší na led.

Je v kabině stále cítit zapšklost ze sestupu z extraligy?
Právě že je, hodně se o tom mluví. Na někom je cítit zklamání. Všichni čekají, jak to bude vypadat. Věřím, že i když to je jen první liga, lidi budou chodit a hala se zaplní (první zápas Lvů a výhru 5:1 nad Havlíčkovým Brodem sledovalo v Ústí 2532 fanoušků, pozn. red.). Každý mluví o návratu a já o něm taky mluvím. Podepisoval jsem tady smlouvu s tím, že chci dostat Ústí zpátky a zachytat si extraligu. Taky na to myslím. Můžu mít takovou představu, ale sám nic dokážu. Je to cíl vzdálený osm měsíců a já nevím, co bude za měsíc, za půl roku. Teď máme správný směr, abychom se mohli o extraligu poprat.

Jak se hráči tváří na snižování platu?
Komu dneska berou plat, tak stávkuje, tak je to v každém odvětví. Ale kluci jsou rozumní. Udělal se společný „průser“, tak všichni musí nést následky. Při podpisu smlouvy jsem se ptal, jestli se kádr nerozpráší. To by pro mě bylo složitější a těžší. Ale jádro tady zůstalo a s tím se dá něco dokázat.

Jako jednička v kleci Lvů byste měl odchytat větší část sezony. Vydržíte takovou zátěž?
Musím to zaklepat, zdraví slouží. Za poslední roky občas byla nějaká menší zranění, ale nic vážného. Spíš to bude o hlavě, psychice. Jsem na to připravený. Když zdraví vydrží a přál bych si, aby to fungovalo jako do teď, tak by to mohla být kvalitní sezona.

Ústí vždycky myslelo víc na útok než na zadní vrátka…
Aspoň si zachytám (smích). Ale myslím si, že s trenérem Hořavou to hurá dopředu nebude. Někdy přijdou zápasy, kdy se budeme muset tlačit dopředu a to jsou pro mě ty nejhorší zápasy. S tím ale nebudu mít problém.

Útok na extraligu hlásí z Chomutova a Brna. Můžete těžit z toho, že nejste tolik na očích?
Oni udělali spoustu nákupů a snaží se postoupit řadu let. Proto musí vystupovat sebevědomě. My jsme v opačné pozici. Jsme ti zklamaní co spadli, oni jsou v euforii, že o extraligu bojují. Když posbíráte „hvězdy“, vždycky to nemusí být záruka úspěchu. Takových mančaftů už jsem viděl… Všechno záleží na partě. Když se tady postaví super parta, tak jsme schopní porazit kohokoliv.

Pořád se mluví o Brnu, Chomutovu a Ústí, ale co ti další?
Budou mužstva jako Olomouc, Hradec nebo Chrudim, která můžou překvapit. Bavíme se jen o třech týmech, ale do play off jde osm týmů. Jsou tady papíroví favoriti, ale kdokoliv může překvapit.

Bude důležité jít do play off z prvního místa?
Je to psychologický moment, když začínáte doma. Rozhodovat ale bude momentální stav mužstva. Svůj první český titul vyhrála Olomouc ze sedmého místa, takže umístění není tak důležité.

Extraliga je extrémně vyrovnaná a může se stát, že v případné baráži narazíte na těžkého soupeře…
Pokud extraligu chceme hrát, tak na jaře musíme porazit i těžkého soupeře. Myslím si, že v baráži bude soupeř, který by kvalitativně neměl být výrazně před námi.

Máte už zkušenosti s baráží?
Jednou se mi to „poštěstilo“ s Pardubicemi, o padáka jsme hráli za federální ligy. Nebyla to klasická baráž, hrála mezi sebou dvě mužstva z extraligy a dvě z první ligy. Tenkrát jsme extraligu zachránili, to už je ale spoustu let zpátky.