Svůj um s hokejkou nezapřel na Coma Cupu. Ve svém věku stále dokazuje, že do hokejového důchodu má daleko. Toho si ostatně váží i v Kolíně, kterému minulou sezónu pomohl ve 12 zápasech sedmi kanadskými body za pět gólů a dvě asistence. Není proto divu, že ve 2. lize kraloval a za Ústí zaznamenal ve 26 utkáních 17 branek a 21 nahrávek.

"Na rovinu řeknu, že je hodně smutné, kam se hokej v Ústí dostal, takže vždycky rád pomohu, když bude možnost," svěřil se v rozhovoru pro Deník i přesto, že v nadcházející sezóně bude oblékat dres Kolína.

Ke startu hokejové sezóny ještě nějaký pátek zbývá, jak jste si tedy užil hokejbalový turnaj, který navíc pomohl dobré věci?
Jsem moc rád, že jsem byl pozvaný a mohl jsem dorazit, protože jsem s Ondrou hrál v jednom týmu a byli jsem kamarádi. Musím říct, že to bylo skvělé, protože se tu sešli opravdu dobří hráči a navíc přišlo hodně lidí. Ty emoce jsou vždy na jednu stranu smutné, na druhou stranu je fajn, že to takto funguje.

Potkal jste se zde se spoustou hráčů, s nimiž jste nastupoval i za ústecký Slovan. Třeba Marek Hovorka říkal, že sem sice jezdí každé léto, ale jinak žije na Slovensku. Jak jste se tedy těšil na své bývalé spoluhráč?
Na to se pochopitelně člověk vždycky těší. S Márou jsme spolu hráli hodně, ať už v Ústí nebo v Pardubicích. Robin a Martin Hanzlové jsou zase skvělí hokejbalisté i hokejisté. Sešly se zkrátka osobnosti, s nimiž je radost nejen hrát ale i se vidět.

Zabrusme k hokeji. V nadcházející sezóně budete znovu působit v Kolíně, kde jste odehrál už část loňského ročníku. Nějaká nabídka z Ústí nebyla?
Už před mým jarním návratem do Slovanu jsem měl od Kolína nabídku na pokračování i v další sezóně. Už tehdy jsem tedy věděl, že se chci vrátit do 1. ligy a po našem vyřazení jsem to vedení ústeckého klubu rovnou oznámil. Řekli jsme si to na rovinu, žádné další přemlouvání tedy nemělo cenu a proto ani žádná nabídka nebyla.

Slovan je ale přesto vaší velkou srdcovkou. Pokud by se tedy opět naskytla možnost, měl byste zájem opět pomoci?
Na rovinu řeknu, že je hodně smutné, kam se hokej v Ústí dostal, takže vždycky rád pomohu, když bude možnost. Teď budu mluvit trochu v nadsázce nebo ve vzdálené budoucnosti, ale na turnaji jsme probírali s klukama, zda bychom, pokud by to tu dál pokračovalo tak, jak to je teď, nešli pomoct všichni. Po kariérách. Ale kolik nám bude? Po čtyřicítce? Tedy mně možná ne, já se možná vrátím dřív, ale třeba kluci Hanzlové - ti mají kariéry skvěle rozjeté a mohou hrát déle. Rob s tím jeho stylem může hrát klidně do pětačtyřiceti (smích). Je to tedy hodně vzdálené, ale samozřejmě mně osobně je hodně líto, jak to teď v Ústí je. Druhá liga sem vůbec nepatří a ví to každý.

Takže šance existuje…
Teď se samozřejmě snažím co nejvíc hrát pro Kolín. Uvidíme, co bude dál v sezóně. Dvakrát po sobě nám o bod uteklo play-off, takže doufám, že letos už to konečně vyjde. Na jednu stranu bych byl tedy radši, kdyby nám sezóna pokračovala co nejdéle v Kolíně a konečně jsme udělali úspěch. Ale nevím, jak fungují přestupní řády a určitě je lepší hrát než sedět doma na zadku (úsměv).

Vaše přání pro Slovan i Kolín jsou jasná. S čím by byl v sezóně osobně spokojený Honza Kloz?
Když jsem byl loni v Kolíně myslím, že se mi to tam celkem povedlo. Na to bych tedy rád navázal. Nechci ale říkat žádná čísla a mety, rád bych prostě jen pokračoval tam, kde jsem skončil. A rád bych pomohl k tomu, aby se v Kolíně konečně hrálo play-off, protože myslím, že na to, jaký má tamní organizace rozpočet, který je podle mě nejmenší v 1. lize, možná i menší, než je někde o level níž, tak by si to ten klub a lidi kolem něj zasloužil. Jak jsem už říkal, dvakrát nám to těsně uteklo, takže snad do třetice všeho dobrého.