Naposledy v březnu 2017 zavítalo do severočeské metropole play-off první hokejové ligy. Ústecký Slovan tehdy padl jednoznačně 0:4 na zápasy s Kladnem a od té doby nastal útlum. Nyní se ale možná blýská na lepší časy.

V posledních třech sezónách skončil Slovan dvanáctý, následně se dvakrát po sobě propadl až na čtrnáctou příčku. Fanoušci marně vzpomínali na zlaté roky, kdy plný zimní stadion tlačil hokejisty k úspěchům. Ekonomický jednatel Jiří Zdvořáček klub oddlužil, snížený rozpočet se ale promítl i na výsledcích. „Slovanu nechybí moc, řekl bych tak tři miliony korun, a budeme hrát každý rok play-off,“ prohlásil před dvěma měsíci v obsáhlém rozhovoru pro Deník po své rezignaci. Tu sám nabídl proto, že nedokázal navýšit čtrnáctimilionový rozpočet klubu, a tak chtěl dát příležitost někomu jinému.

Sám Zdvořáček, jemuž skončí mandát na konci dubna, však už v únoru mírnil obavy z případného prodeje licence. Nyní nejčernější obavy přebíjejí zprávy o vstupu silného partnera. „Více informací k tomuto tématu sdělíme 1. dubna,“ odpověděl Zdvořáček Deníku 24. března na otázku, zda už se našel jeho nástupce, případně nový investor.

Minulý týden klub odsunul prohlášení o dalších pět dnů s tím, že jasno by mělo být právě dnes, tedy 6. dubna. Nejen fanoušci tak napjatě čekají, jak to bude s ústeckým hokejem dál. Sám Zdvořáček totiž nedávno přiznal, že klub skutečně vede jednání, jejichž výsledkem by mohl být opět konkurenčně schopný prvoligový celek. Na druhou stranu nejen sport, ale i ekonomiku, brzdí pandemie koronaviru. Možná i proto se finální verdikt stále odkládá.

ZLATÉ MOMENTY

Pokud se ale skutečně podaří přivést silného investora, do Ústí by se mohly vrátit skvělé hokejové časy. Slovan totiž pokaždé nepotřeboval na slavné postupy či vyprodaný stadion obří sumy.

Jistě, co se úspěchů týče, nejslavnější momenty posledních dvou dekád se psaly v době, kdy se ve žlutomodrém dresu proháněly drahé hvězdy. Pamětníci jistě vzpomenou na předvánoční zápas v roce 2004, kdy během výluky NHL naskočil do zápasu proti hvězdami nabitým Českým Budějovicím Jan Čaloun. Domácí před našlapanými tribunami složili jihočeského soka, v jehož dresu zářili Prospal či Dvořák, 2:1, slavný ústecký rodák dal gól a na druhý přihrál.

Také v dalších sezónách, a nejen v extraligovém ročníku, se na ústeckém ledě proháněli drazí hráči. Žlutomodří ale vždy ztroskotali před vysněným návratem do extraligy, a když v dubnu 2013 zastavila severočeskou družinu v semifinále nečekaně snadno (4:0 na zápasy) Olomouc, zdálo se, že je zlatým časům konec. V další sezóně se musela ústecká parta spokojit se skupinou o 9. až 14. místo, právě zde se ale začala rodit nová generace.

LEVNÝ ÚSPĚCH MLADÉ PARTY

Miroslav Mach a Tomáš Mareš dokázali namíchat zkušenosti v čele s Gengelem, Roubíkem, Klozem či Vágnerem, a dravé mládí. To reprezentovali hráči jako Pořický, Vávra, Kuchynka, Holomek, Smetana a další. Slovan sice skončil až desátý, v předkole play-off ale vyřadil Kadaň a následně trápil v šesti zápasech dalšího rivala s extraligovými ambicemi, Chomutov.

Byť Ústí nakonec padlo, o rok později se situace opakovala a po úspěšném předkole s Kadaní přišla možná nejslavnější série poslední dekády. V ní severočeši vyřadili lídra základní části, Kladno. Před více než pěti tisíci diváky odšpuntoval nečekanou radost v tlačenici na brankovišti Roubík. „Být v semifinále je sen, kterému stále nemohu uvěřit,“ rozplýval se tehdy kouč Mach. Slovan zastavila až v semifinále Jihlava, o rok později se Kladno pomstilo v nejkratším možném čase, a pak už nastal zmíněný úpadek.

Ústecký hokej v něm ale, i díky Jiřímu Zdvořáčkovi, jenž klub dokázal oddlužit, ušel obrovský kus cesty, a již brzy možná zaznamená další dobré zprávy. Pokud se skutečně podaří navýšit rozpočet, možná se do krajské metropole vrátí hokejová úroveň, která by městu slušela.