Budova muzea vedle divadla je prázdná. Čeká na stamilionovou rekonstrukci, kterou si ale právě město Ústí nemůže dovolit.
Jak říká vědecký tajemník muzea Václav Houfek, stálá expozice ve vlastním objektu v dohledné době – tří až pěti let – nepřichází v úvahu. Proto jsem pro čtenáře ve spolupráci s Václavem Houfkem a jeho spolupracovníky připravili seriál, který představí kuriozity a pozoruhodnosti ze sbírek této instituce.

Pane Houfku, co vše se lidé v seriálu dozví?

„Naším cílem je poskytnout veřejnosti informace o bohatství, které je v našich muzejních sbírkách ukryto.
Neděláme si iluze, že to bude v úplnosti, ale chceme na vybraných sbírkových předmětech nebo jejich souborech doložit význam sbírek pro poznání minulosti města Ústí nad Labem a jeho okolí, stejně jako pro poznání přírody severozápadních Čech.“

Smyslem akce tedy je, aby se veřejnost dozvěděla o zajímavých sbírkách?

„Ano. I přesto, že muzeum není přístupné běžným způsobem, jeho sbírky dále existují. Jsou evidenčně zpracovány, probíhá jejich preventivní konzervace a zároveň připravujeme projekty nových expozic.“

Letos slaví muzeum 131. výročí založení. Jak rozsáhlé jsou jeho sbírky?

„Za tu dobu se vytvořil sbírkový fond, který má řádově dvě stě tisíc evidenčních čísel.
To znamená, že těch jednotlivých sbírkových předmětů je několikrát tolik. Jedno evidenční číslo totiž skrývá třeba soubor několika desítek nebo stovek jednotlivých předmětů.“

Například?

„V kolekci porcelánu to může být například jídelní servis. Nebo se může jednat o části archeologického nálezu, který se nachází v torzálním stavu.“

Viděli je už návštěvníci?

„Bohužel ne. Ani v době kdy jsme měli stálou expozici, nebyly sbírky prezentovány v úplnosti. V řadě případů to ani není technicky možné. Ústecké muzeum je všeobecné muzeum, jeho sbírky se dají rozdělit do čtyř základních okruhů – archeologické, přírodovědné, historické a umělecké.
Například umělecké sbírky svým kvantitativním rozsahem i kvalitativní strukturou odpovídají standardní regionální galerií, jako jsou například Západočeská galerie v Plzni nebo Severočeská galerie v Litoměřicích.

Z nich tedy představíme největší unikáty. Podle čeho jste vybírali, které předměty by byly pro seriál vhodné?

„Budeme se snažit vybrat předměty, které jsou nějakým způsobem zajímavé a atraktivní. A to jak z hlediska sběratelské výjimečnosti, tak bychom čtenářům rádi přiblížili vlastní muzejní práci. Například vysvětlit, co to jsou dermoplastické preparáty, jaký význam má uchovávat některé soubory předmětů a proč se tomu věnujeme.“

Tedy i osvěta?

„Ano. Jsme placeni z veřejných zdrojů, takže naše sbírky samozřejmě nejsou utajené a uzavřené. Je naší povinností poskytovat veřejnosti informace o naší práci.
Ve využití informací o Muzeu města Ústí jsme ochotni spolupracovat s každým, kdo projeví kvalifikovaný zájem. Úzce spolupracujeme například se školami, nejvíce s Univerzitou J. E. Purkyně. Ale také s knihovnou, archivy i některými soukromými osobami.“

Prozradíte už některý z unikátů, který jste vybrali a určitě v seriálu bude?

„Mezi prvními bude jeden z obrazů ústeckého výtvarníka Ernsta Gustava Doerella.
Z archeologie mám připravené povídání například o ústeckých středověkých městských branách, o některých významných archeologických nálezech šperků z prehistorické doby.
Ale představuji si, že tam budeme mít doložené i zajímavé živočichy, kteří se na území města Ústí nad Labem a jeho okolí vyskytovali nebo vyskytují. Můžeme se tak věnovat například i výskytu mamutů na Ústecku.“