„Do svého objektu v Hrnčířské ulici už se nevejdeme,“ tvrdil v roce 2004 Zdeněk Henig, tehdejší ředitel Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště Ústí nad Labem (NPÚ ÚL). „Navíc nás pronájem budovy stojí milion korun ročně. A přitom nejde o žádný reprezentativní objekt,“ povzdechl si.

Podle Milana Kmoníčka, současného ředitele i provozně ekonomického náměstka ústeckých památkářů, půjde cena rekonstrukce objektu v Krásném Březně do desítek milionů korun. „Na starém zámku jsou napadené krovy, zatékáním do objektu nového zámku došlo k destrukci stropů. Sice jen částečné, ale došlo,“ konstatoval Kmoníček.

Památkáři rozdělili rekonstrukci objektu, který tvoří starý a nový zámek, do pěti etap. Letos chtějí zahájit tu první. „Projekt je na ministerstvu, nemělo by tomu nic bránit. Podklady pro výběrové řízení jsou schválené.“ Starý zámek, který je v lepším stavu, sloužil ještě před pěti lety jako výpočetní středisko Českých drah.

„Jeho kanceláře jsou tedy připravené. Ale je třeba zde kompletně předělat elektroinstalaci a není tam síť. Také se musí opravit střecha,“ popsal nutné opravy Milan Kmoníček. „Navíc ještě musíme v přízemí objektu vybudovat nové archivy. Ty naše už nám nestačí,“ tvrdil ředitel. Rekonstrukce nového zámku bude podle něj podstatně složitější. To proto, že jeho objekt jako zámek také vypadá. No a památkáři chtějí, aby byl jeho původní vzhled zachován.
„Aby tam byly reprezentační místnosti a mohl tak sloužit také pro město Ústí,“ prozradil ředitel.

Projekt byl zpracováván již v roce 2003. Památkáři tedy dnes aktualizují cenu rekonstrukce. To kvůli podkladům pro výběrové řízení. „Udělá jej pro nás jedna firma, aby byla zaručena objektivnost,“ dodal ředitel.

Sídlo zažilo dražby i pohromy

Pohnutý osud má zámek z Krásného Března, jedné z nejstarších vesnic v regionu. Postavit ho nechal Heinrich z Bünau, pán na Blansku, před rokem 1568. Jeho syn Rudolf přesunul panství do Krásného Března, postavil kostel sv. Floriána.

Nejasný je čas výstavby starého zámku. Vrchnostenské obydlí v Březně ale existovalo již v 60. letech 16. století. Günter z Bünau, příbuzný Rudolfa, prodal za 66 rýnských Březno Kryštofu Šimonovi z Thunu. Dál se střídali majitelé i katastrofy. Roku 1701 hrozila dražba majiteli Března hraběti Cavrianimu, 17 let poté byla na panství uvalena nucená správa. K zámku patřila zahrada a pivovar, v průčelí starého křídla jsou sluneční hodiny s datem 1603 a slovy „Soli deo Gloria“ - Slunci budiž sláva!

Po smrti Cavianiho šel zámek do dražby. Počátkem sedmileté války (1757) byl poškozen, od začátku 19. století tu byly úřednické byty. Majitel hrabě Stiebar se ale zadlužil a v roce 1810 šla jeho panství do dražby. Po Kolowratech (1879 - 1911) se ujal panství hrabě Skrbenský, manžel Malvíny Kolowratové, zámek obýval do roku 1945, kdy byl odsunut. Nato byl zámek pronajat skautům. Než se zabydleli, převzala ho ČSD. Ta jej prodala památkářům.