„Práce s proutím mě ale chytla. Za to může Jaroslav Prášil, vedoucí ateliéru přírodních materiálů FUUD. On mě to naučil,“ vysvětlil mladík z Kamenického Šenova. Proutí jej přitom neživí, je jeho koníčkem.

„Pracovat s ním a sklízet proutky v přírodě mě bavilo. Jinak jsem totiž dělal v ateliéru či dílně. Byla to ideální změna prostředí,“ smál se.

Prsty prý prací s pruty moc trpí. Jen je trochu vysouší a je třeba síla, aby člověk dělal s fortelem. „Jinak trávím většinu času v kanceláři a buším do klávesnice, takže pletení mým prstům spíš prospěje,“ řekl. Naopak zná lidi, kteří mají ruce nemocné od PC.

Na Jarmark přijede, jen bude–li mít zboží. „Pro skanzen je dobré, že tu předvádíme pletení košíků. Ale rádi si i při vyděláme,“ dodal.