Groteskní příběh

Smutný, bláznivý, pohnutý a groteskní příběh tří sester se odehrává v rozpadajícím se domě u hřbitova, na němž odpočívají jejich rodiče. Dívky přitom lpí na minulosti, jakoby přítomnost neexistovala.

Scénář byl psán pro herečky Činoherního studia: Martu Vítů (zoufalá Jola – dramatička, autorka ji napsala podle sebe), Natálii Drabiščákovou (despotická Bohumila) a Jitku Prosperi (Věra, vracející se k sestrám po 18 letech, dávno po smrti otce plného zášti a ušlápnuté maminky).

„Tato výjimečně kvalitní a citlivá hra je určena herečkám v raném středním věku. Ty mají vždy enormní potřebu pracovat, ale není pro ně moc dobrých rolí,“ řekl Jan Vedral, dnes už bývalý dramaturg Činoherního studia.

Jsou zakleté

Sestry žijí v umakartové kuchyni s vixlajvantovými ubrusy a dalším „luxusem“ 70. let minulého století, jsou zde zakleté. „Do domu je zakleli jejich rodiče svým životním způsobem, svou výchovou i osudy,“ vysvětlil exdramaturg.

Blízko Čechovovi

Svou hloubkou je text blízký Čechovovým hrám, které má Činoherní studio v repertoáru. „V důslednosti ženského pohledu na svět se podobá tvorbě britské dramatičky Sarah Kane. Při zkouškách jsme si říkali, že je vlastně Lenka Lagronová takovou českou Sarah Kane,“ dodal Jan Vedral.