Díky podpoře města Ústí ji pořádá katedra biologie Přírodovědecké fakulty ústecké univerzity ve svém skleníku Za Válcovnou 8. Autobus číslo 17 doveze zájemce až na místo.

Blondýna láká

Gró návštěvníků výstavy tvoří školy. Asi největší atrakcí expozice, půjčené ústeckým chovatelem Tomášem Jeřábkem, je pro ně obrovská samička sklípkana Theraposa blondii. „Je úžasná a navíc blondýna jako já,“ smála se Marie Vokáčová z Krásného Března. „Skleník je pěkný, zajímavé jsou zvuky výstavu doprovázející,“ řekla. V ruce už měla pavouka své dcery. „Ale jen jednou, pak mi to zakázala. Prý ho stresuju,“ divila se.

Prověrka vztahu

„Doma mám jednoho, tak jsem se chtěla podívat na další,“ řekla její dcera Dita Vokáčová ze Severní Terasy. „Přítel by sem nešel, nemá pavouky rád. Dost na tom, že mi trpí jednoho, už to je zkouška vztahu,“ dodala.

Arachnofobie

Tomáš Jeřábek, který chová pavouky 17 let, provází skleníkem denně od 9.00 do 16.00 hodin. S arachnofobií – strachem z pavouků – se prý člověk nerodí. „Chodí i mateřské školy a ZŠ. Ty nejmenší děti jsou nadšené, nejradši by si pavouky pohladily – kdyby to šlo,“ soudil chovatel. „Přišla ale také se třídou studentka z gymnázia, která ztropila povyk. Vešla dovnitř – a najednou utíká s křikem ven – jakoby ji někdo vraždil,“ popsal Tomáš Jeřábek.

Překonala strach

Při prohlídce skleníku se stranou držela Věra Fraitágová (22) od Kladna, studentka Fakulty životního prostředí ústecké univerzity (UJEP). To proto, že Tomáš Jeřábek právě měl na ruce sklípkana a povídal o něm. Přišla s kamarádkou, která sklípkany chová a má je strašně ráda.

„Ale taková výstava by ve mě strach z pavouků nezlomila. Pomohla by mi asi jen nějaká psychoterapie,“ soudila. „Mám z nich zimnici, celá se klepu,“ přiznala dívka.

Nej? Ti jedovatí

Daniela Černá, studentka FŽP z Brna, si jednání kamarádky váží. „Je odvážná, ale mít pavouky na koleji mi nedovolí,“ smála se. „Nejvíc mě tu zaujali tihle nejjedovatější pavouci,“ ukázala na terária vzadu ve skleníku. „Mám ráda dobrodružství,“ pochlubila se.

Vše pro fakultu

„Pomáhám tak popularizovat činnost Přírodovědecké fakulty ústecké univerzity,“ vysvětlil Tomáš Jeřábek, proč už potřetí sklípkany na výstavu do skleníku půjčil. „Těší mě zájem, za 10 dnů přišly 2 tisíce lidí. To je obrovské množství,“ řekl. „Nejvíc se ptají, proč se pavouci svlékají, co žerou, kolik toho sní a jsou–li jedovatí. Všichni sklípkani z výstavy jed mají,“ uvedl Jeřábek.

Sklípkan domů?

Sklípkani jsou jednou asi ze sto čeledí pavouků, zlomkem z pavoučího světa. „Ale právě oni se hodně komerčně pěstují. Protože jsou velcí, barevní, mírumilovní, nejsou moc toxičtí a mají minimální nároky na potravu i nádrž. Nemusí se jim svítit a topit, stačí malé terárium s miskou s vodou a úkryt například z kousku kůry,“ řekl. „Ze zákona nepatří mezi nebezpečné živočichy. Pro chov není třeba povolení, jako třeba pro jedovaté hady,“ dodal chovatel.