Krokodýl mohl v ZOO fotografa zabít
ÚSTÍ NAD LABEM - Zkušený a úspěšný pražský fotograf Michael Fokt, jehož výstavu Barvy přírody II. hostí do soboty Severočeská vědecká knihovna ve Velké Hradební 49, zde představuje své práce podruhé.
Tentokrát se chlubí makro snímky hmyzu, hub i rostlin, ale objektiv zamířil i na větší tvory. Autor, který spolupracuje s řadou časopisů o přírodě ovšem přiznal, že z louky za domem může přinést snímky stejně zajímavé, krásné a barevné, jako třeba z tropů. A že jeho fotografie exotických zvířat většinou vznikají v evropských zoo. Snímek krokodýla, který v současnosti jedenatřicetiletý Michael Fokt v knihovně vystavuje, byl osudný pouze jeho fotoaparátu.
„Když jsem se nad ním nakláněl, abych udělala co nejlepší snímek, sluneční clona spadla k němu do bazénu. Možná tam leží dodnes,“ ohlédl se autor. Focení zvířat v zoo ale podle něj není odvod. „V pražské jsem dlouhou dobu dělal, vím tedy, že jsou velmi užitečné. Do zoo v Praze přijde milion lidí ročně a vidí tam zvířata tak, jak jsou,“ uvedl.Řekl ale také, že zákulisí fotografování přírody vypadá jinak, než si laikové představují. „Spousta snímků hlavně menších zvířat, které vypadají jako z volné přírody, z ní nejsou. Stačí, když má autor známého třeba sokolníka,“ tvrdil. V nebezpečí se ocitl u velkých aligátorů severoamerických v pražské zoo. „Jarní stěhování spoutaných aligátorů jsem točil na kameru. Jeden ale nahoře vyklouzl a sjel rychle mezi nás, novináře.
Byl jsem v podřepu v první řadě, nebylo kam uskočit. Přistál s otevřenou tlamou asi 30 centimetrů ode mne, při té skrumáži, kterou to mezi námi způsobilo, mi někdo z kolegů vyrazil kameru za 200 tisíc korun z ruky. Spadla aligátorovi na hlavu a pak teprve na zem, tím se pád ztlumil a kamera to přežila,“ ještě po pěti letech ulehčeně vydechl fotograf. A proč majitel prestižní ceny Czech Press Foto 2003 fotí rád makro snímky? „Je to hezké a jde o věci, které většině lidí unikají. Málokdo má čas podívat se, jak vypadá třímilimetrový brouček a přitom je takových zajímavých věcí okolo nás mnoho. Snažím se ukazovat zblízka a velké něco, co je ve skutečnosti maličké a lidé po tom – v uvozovkách – šlapou,“ vysvětlil Michael Fokt. Foto: Michael Fokt