V současnosti hrají v sestavě Josef „Joska troska“ Hájek - texty, zpěv, foukací harmonika; Karel „Carlos“ Opatrný – basa; Aleš „NADr.Alík“ Hájek – bicí a Michal „Majk“ Havel – kytara. Poznávacím znamením kapely – vedle toho že patří k nejčastěji hrajícím skupinám v Ústí, že je úderná a má zajímavě vymyšlené písničky (pocházející z jejich posledního alba Vrány vleže) – je naléhavost v hlase zpěváka a autora jen českých textů Josky. „Kde se ta naléhavost bere? On to tak cítí a tak to prožívá, on takový prostě je,“ vysvětlili jeho spoluhráči.

Kroky skupiny řídí kolektivní duch E. Cramelly, muž o němž na internetu není jediná zmínka.. „A proč by tam měl být?“ ptá se kapela, která je svým humorem pověstná. Ani tak ne v písničkách, jako spíš na svých internetových stránkách. Ale je už na jejich čtenářích, zda informacím o hraní Sněhuláků – jak si říkají – na prestižních evropských festivalech v Anglii a Dánsku uvěří. Anebo zda je zařadí mezi aprílové žertíky.

Alternativní rock, nová vlna, pop, funky – hudba Sněhuláků je dost pestrá. „Jsem čtyři různí muzikanti, každý posloucháme něco jiného. A když pak v některé skladbě získá jedna hudební inspirace navrch, vypadá to že střídáme styly,“ připustila kapela.

Sněhuláci dřív pravidelně hrávali na Hnátě, byly s tím ale problémy. V současnosti našli nové útočiště v klubu ULiTA, kde budou mít jednou za měsíc a půl svůj večer s pozvanými kapelami. Už s tím začali, Joska navíc letos popáté pořádá 1. května stylově pestrý májový festiválek na Hnátě. Zase to bude stát zato.

„Hrajeme bioscope rock, tedy kino rock. To proto, že Joska v písničkách vypráví příběhy,“ vysvětlili muzikanti. „Pro někoho jsou možná méně pochopitelné. Jde o to, jak bystrý posluchač je. A čím má vědomí zbystřené,“ dodali Sněhuláci s bujarým smíchem.