„Letos dostane Soubor lidové architektury 550 tisíc korun. Víc dát nemůžeme, náš rozpočet je napjatý. V podstatě máme jen na ty nejnutnější opravy,“ potvrdil Milan Kmoníček, ředitel Národního památkového ústavu, územně odborného pracoviště, pod které zubrnický skanzen patří.

Jen na přežití

Poskytnutou částku ale považuje vedoucí skanzenu František Ledvinka za nedostačující. „Památkový ústav nám dává tak málo peněz, že je to jen na přežívání. Proto se snažíme dělat víc vlastních akcí, které nám umožní získat víc peněz,“ vysvětlil šéf.

Transfer mlýnu z Homole do Zubrnic začal v roce 2004. Pracovníci veřejně prospěšných prací tenkrát začali poblíž skanzenu odkrývat obvodové zdivo bývalého mlýna Týniště čp. 28, na němž už nyní vzniká „nová“ stavba s unikátním technickým vybavením.

Dají jen to špatné

Ledvinka tvrdí, že každý objekt, který pracovníci skanzenu přenášejí do Zubrnic, je ve špatném stavu. „Být v dobrém stavu, majitelé by nám ho přenést nedovolili. My stavby zachraňujeme,“ vysvětlil. Soudí, že na homolský mlýn bude Ústecký kraj hrdý. Ale jen podaří–li se sehnat peníze včas. „Historické dřevo musíme provizorně skladovat, je to špatné,“ povzdechl si.

Čeká i vejminek

Mlýn ale není jediná stavba, která v Zubrnicích „trvá“. „Je to šílené. Vejminek u čp 61 už stavíme třetím rokem. Firma, která to dělá, už třikrát sundávala lešení. Kdyby bylo dost peněz, udělalo by se to najednou,“ byl roztrpčen vedoucí. Nedostatek peněz na rekonstrukce a obnovu památek trápí i návštěvníky skanzenu.

Zlý hospodář

„Nedivím se, že stát nemá na památky peníze. Vždyť on hrozně špatně hospodaří,“ tvrdila ve skanzenu Růžena Nováková z Vrbice na Litoměřicku. „Ono je ale spousta staveb, které se musí opravovat. A kam dát ty peníze dřív,“ lehce jí oponoval kamarádka Jarmila Suchá ze stejné obce. Obě letos pro sebe skanzen objevily.

„Než to dostanou pod střechu, tak jim to tu shnije. Bude to škoda,“ shodli se manželé Perlíkovi z Velkého Března.

Je to problém

„Přesun takové technicky zajímavé památky je správný,“ tvrdil i Jozef Lenz z Děčína. „I když toto pohraničí je trochu rozporuplné a dělat tu český folklór se sem trošku nehodí,“ řekl. „Je to ale dobře vidět na druhé straně hranic. Ani Němci určitě neměli na památky moc peněz, ale přesto je mají mnohem udržovanější než my,“ připomněl.

„Když tam dnes ale přijde majitel takového domu k penězům, začne v něm dělat umělohmotná okna, začne je zateplovat a stavbu tak ničí. Ztrácí svůj ráz. My naštěstí takové památky v současnosti udržujeme lépe,“ dodal senior.