Název oboru vznikl složením slov vexilum (latinsky prapor) a logos (řecky slovo). Aleše Brožka už jako malého kluka zaujala barevnost vlajek, střídání různých pestrých ploch při povívání praporů. Silný vliv na jeho další vývoj měl dědeček: ovládal 7 jazyků, jako nadaný polyglot se při jejich výuce vnukovi věnoval.

Aleš byl zvídavý, pečlivý chlapec, překresloval si vlajky na kartičky a ty abecedně řadil, vytvořil si přehledný systém. K tomu byly nezbytné jazykové znalosti, tehdy o vlajkách v češtině literatura nevycházela. Výhodné bylo, že rodiče matky žili v Praze. Často u nich pobýval, docházel do Národní knihovny.

Vlajky a jazyky

Ve 14 letech už měl slušné jazykové znalosti. Nejprve zvládl angličtinu, němčinu a ruštinu, po vysoké francouzštinu a španělštinu. Přidal polštinu a holandštinu, důležité pro něj byly encyklopedie.

Rodina a studia

Aleš Brožek se narodil 22. května 1952 v Praze. Rodiče pocházeli z Moravy, nejdříve se usadili v Teplicích. Otec, Jaroslav Brožek (1923), univerzitní profesor, výtvarný pedagog, malíř a grafik. Maminka, profesorka Alena Brožková, řadu let působila na Střední škole strojní v Resslově. Aleš vyrůstal se dvěma sourozenci v Ústí, kam se rodiče přestěhovali v roce 1960.

Po absolvování Gymnázia v Jateční (1970) následoval svého o rok staršího bratra Iva do Prahy na Vysokou školu chemicko-technologickou. Rodiče v té době již byli rozvedeni. Ivo přešel po roce na Karlovu univerzitu – obor knihovnictví, Aleš studia dokončil a v roce 1985 promoval. Po vojně krátce pracoval v Tonasu Neštěmice, tři roky poté nastoupil do Výzkumného ústavu tukového průmyslu. Vedl zde studijní oddělení, stejný rok se oženil.

První u nás

Během studií založil v roce 1972 Vexilologický klub při Obvodním kulturním domě v Praze 3, tehdy byl jediným klubem svého druhu v Československu.

Vexilologií se zabývali seriózně, pátrali v archivech, získali-li povolení. Dodnes Aleš Brožek rediguje jejich čtvrtletník, je člen výboru i redaktor České vexilologické společnosti Praha.

V roce 1990 se stal ředitelem ústecké knihovny. Zkušenosti z lístkové kartotéky vlajek využil u předvádění databáze knih o vlajkách z celého světa do počítače, soupisem se zabýval od roku 1979. Nejvíce knih měly USA, 10 jich vyšlo česky, po 1 v thajštině a tibetštině. Celkem jich vyšly asi 4 tisíce.

Silné motivace

Vexilologickou činnost si rozdělil Aleš Brožek do etap:

1. toužil získat v oboru ocenění. V roce 1997 v jižní Africe jej dostal za bibliografii pro celý svět. Ročně vyjde ve světě na 150 odborných knížek, do soupisu zahrnul jejich vydávání za 16 let, hned se stal známým ve světě, včetně úspěchu při redigování časopisu.

2. další motivací bylo napsat a vydat knihu o vlajkách, což se podařilo už ve 2 vydáních (1998, 2003). Lexikon vlajek a znaků zemí světa mu vydala Kartografie Praha.

3. chce napsat o vzniku naší státní vlajky. Poslední roky se věnuje její historii do všech detailů. Za jeho vyprávěním je opět možné poznat preciznost a hluboké znalosti.