Kapelu tvoří Martin Vacek (zpěv, řev…), Jonatan Kaleta (kytara, řev, má výborný vlastní projekt Ion At An), Adam Holas (basa), Martin Slezák (bicí) a Ondra Wünsch (DJ - zvukový efekty, samply…).

Naposledy je Ústí zažilo 12. května v klubu UliTA na festivalu Sound of da Underground, který pořádal Ondřej Wünsch. Od 20. prosince 2003 šlo o jejich 40. koncert. Hráli už na prestižním festivalu Colours of Ostrava 2005, ale i v Praze a Třinci, Hradci, Kladně (kam se přestěhoval Jonatan), Děčíně, Teplicích…. Baví je menší akce v klubech, kde je člověk na člověku a chápe, co mu chtějí říct.

Maranatha je hebrejsky „Pane Bože přijď na zem“. Proč? „Myslím si, že všichni věříme v Boha. Ale naše postoje ke vztahu mezi Bohem a člověkem jsou u nás různé. Nedá se nikoho nikam tlačit, důležitá je ta svoboda,“ vysvětlili hudebnící.

„Ve svých textech chceme předat svědectví o našem postoji k tomuto postoji.“ Jejich názory se trochu liší – a ve finální podobě písniček se doplňují. Tvář kapely je směska toho všeho.

Hudbu tvoří všichni, texty zpěvák. Kapela za nic ani proti ničemu nebojuje. „To, o čem se snažíme zpívat, jsou naše prožitky. Často jde o metaforické texty, dá se říci, že je to zhudebnělá poesie,“ vysvětlili křesťané. Jejich texty nejsou konkrétní i proto, aby si z nich mohli vzít posluchači to, co chtějí. Vysvětlit si je po svém.

Písničky Maranathy vychází z jejich emocí a prožitků. „Snažíme se do toho dát celé naše osobnosti, vydat ze sebe na pódiu všechno, aby to bylo přirozené,“ shodli se. „Aby tam nebyla přetvářka, ne abychom ukazovali, jak si umíme hrát na někoho. Přetvářka se na kapele dobře pozná. Ale zároveň aby nikdo z kapely nečněl, abychom byli jeden celek,“ dodali.

„Jsme parta kámošů, nejsme spolu jen kvůli hudbě – i když je naší největší zálibou. I proto nejsou naše písničky obhajobou nějakých myšlenek nebo tlačením někoho někam. Jsou tím, co prožíváme a o čem přemýšlíme, nabízíme otevřené srdce – žádné pózy,“ dodal Ondřej Wünsch. Maranatha na internetu: www.maranatha.wz.cz