Obří pódium

Davy pochodují Klíší, najít tu místo k zaparkování je utopie. Obří pódium už se tyčí k nebi. Přivezlo ho ve středu 13 velkých kamionů, má až 60 metrů na šířku. „To jsou skoro stejný komponenty, jako před 3 roky. Jen těžní věže chybí,“ chraptivě hodnotí scénu čtyři hodiny poté vyřvaný fanoušek. Ani Kabát se nezavděčí každému. Ústí má teď díky němu rekord, asi 14 tisíc návštěvníků. Zábrany vydržely, ochranka to uhlídala a k úrazům ni průšvihům nedošlo. Ale třeba v Hradci přišlo dvakrát víc lidí.

Sombrera i růžky

Překvapením na slušně plném stadiónu je dost dětí. Ač stojí lístek 350 korun, jsou tu celé rodiny. Berou to jako společenskou událost, a něco na tom bude. O pivu nemluvě, triček Kabátu se na místě prodává na kila. Na odbyt jdou i svítící čertovské růžky a mexické slaměné klobouky, sombrera.

Revoluční Mewa

Skvělá ústecko-teplická Mewa rozjíždí show se skluzem. Na song Zloděj k ní nabíhá její maskot pan Roman s velkou papírovou hlavou. „Pečem, chleba pečem, zpívají si pekaři,“ zaduní. Lidi se přidávají. Při ironické Práci má Roman lopatu a učí nás, co s ní. Když dá zpěvák Shigga song Zavazadla „o tom, jak se tu všude krade“, nosí Romek pódiem kufry. Kytaristé vybíhají na rampy po stranách pódia, které zhusta využí Kabáti.

„Jsme tady doma!,“ připomíná Shigga. Končí hitem Revoluce z CD stejného jména. „Já jsem to nechtěl – a už je tu revoluce,“ zpívá i dav. Mewa ho dostala, euforie je všude.

Trapný Walda

Nevědět, že nejsou Kabáti podrazáci, řekl bych, že si vezou Walda Gang sebou, aby po něm byli za hvězdy. Ale to by byli po každém, a Walda je špatný.

Když zpívá „démonický“ zpěvák s rockovou kapelou country Pověste ho vejš a Veď mě dál cesto, nezadá si s Evou a Vaškem či heligonkami z TV.

Nezachraňuje to show tanečníků v bavorských lacláčích ani „pravý“ Walda se Slavíky z Madridu. Ve 20.30 hodin hrají příšerné Eldorádo a já prchám od pódia. Ale utéct není kam.

Dírou v plotě

„Víš, Kabát je něco úplně jinýho. Něco jako víra,“ poučuje mě jeden fanda. Čekám, až mě pořadatel pustí pod pódium nafotit tři songy Kabátu. Dírou v plotě mezi plochou a pódiem nakukují náctileté fanynky. „Co kdyby tam šel Vojtek, a já ho viděla první?,“ vysvětluje jedna. Okolo jede vozíčkářka.

Start: Corrida

Kabát začne Corridou, pak dá Buldozer a V pekle sudy válej. Kytarista Ota Váňa, autor hudby osmi písní z CD Corrida, vybíhá na molo nad lidi. Ostatní ho následují. Lid šílí i při hitu Bára, z pódia to duní. Zadarmo, a někteří nedobrovolně, si to užívají studenti na blízkých kolejích UJEP.

I Kabát lže?

Zpěvák Pepa Vojtek v kožené bundě běhá jako o život. A spíš je to kabátí nadsázka, tvrdí-li „vždycky jsem byl kůže líná jak ten medvěd od Kolína.“ I paní o berlích v davu se pohupuje, děti za krky otců tleskají do rytmu. Princezny a koně ze zdí pokojíčků nahradil Kabát.

Popelnice se hodí

Pár dětí vylezlo na kontejner kus od pódia. „Je to úžasný. Támhle ta holčička zpívá všechny písničky s kapelou. Zná je,“ žasne při hitu Starej bar návštěvník Slávek Zachar.

Děti je děsí

Na ústecké autogramiádě den před show Kabát přiznal, že ho turné překvapuje a trochu děsí. „Nikdy dřív na nás nechodilo tolik dětí, autogramiády i koncerty jsou jich plné,“ tvrdil baskytarista Milan Špalek.

Intervizní Dáma

A hitů přibývá. Z pódia se valí Go Satane Go i ve Finsku neúspěšná Malá dáma. Když hrají, za mohutné podpory světel, ve 22.00 hodin Šamana, zbývá do konce skoro hodina. Je to výborná jízda včetně songu Dole v dole s ohnivými výbuchy. „Byl tu dnes určitě nejlepší,“ řekl spokojeně Jaroslav Kresl, fanoušek kapely.

Příšery a tak

„Krásná noc, doufám že už brzo vylezou nějaký příšery. Nemyslím vás – vy jste krásní Severočeši,“ podlézá poprvé a naposledy Vojtek publiku. Začíná hitová série: Pohoda („Když se u nás chlapi poperou, tak je to nožem nebo sekerou…“), klasika Žízeň („Kdo tady má žízeň? Kdo by si dal alkohol? Já tedy ne, piju jen šťávu,“ tvrdil Vojtek), dětem nepřístupné Moderní děvče, Burlaci, Colorado. Koncert končí songem Kdoví jestli, který uzavírá i CD Corrida. Vojtek ho zpívá vysoko nad hlavami lidí na kousku pódia, které s ním z rampy vyjelo.

Do noci

Je skoro 23.00 hodin. Davu, valícímu se z fotbalového stadionu, zpívá do zad Ozzy Osborne klidný song Mama, I´m Comin Home. Mámo, vracím se domů – jak symbolické! „Ona tu pořád hlídá ochranka? Není moc platná, stejně jsem prošel zadarmo,“ dělá ramena v živé řece jeden fanoušek.

Nejoblíbenější

Před kolejemi UJEP čekají na publikum zvláštní spoje MHD. Devítiletá Anička Chmelařová se ještě svěřuje: „Líbily se mi starší písničky, nové ještě nemám naposlouchané. Jsem ráda, že mě sem máma vzala. Žízeň a Dole v dole jsem si užila. Prodávat tu svítící čertovské růžky byl dobrý nápad,“ tvrdila školačka ze Všebořic s blikátky na hlavě.

Corrida Espaňol!

„Corrida Espaňol!,“ řve ještě na ulici postarší fanoušek Kabátů. Nemá sice na hlavě široký mexický klobouk jako kamarád, který ho vede, ale ta opice za krkem by mu ho stejně jistě shodila.

2004 vs. 2007

„Kabáti nezklamali. Dokázali, že jsou nejlepší kapelou u nás. Atmosféra nebyla špatná. Zazpívali jsem si, zatancovali. Ale celkově se mi ten koncert jevil slabší než před 3 lety na Městském stadionu,“ dodala 31letá Romana Čítková.