Soukromé sbírky místních učitelů nebo vlastivědců se postupně jako dary nebo pozůstalosti dostávaly do muzea a vytvořily základ poměrně rozsáhlé kolekce keramických nádob, nástrojů a šperků z kamene nebo kovu, zvířecích kostí a dalších nálezů. V současné době sbírka přibývá na objemu především díky záchranným výzkumům, které muzeum na Ústecku provádí.

K získávání archeologických nálezů nedochází jen regulérními archeologickými výzkumy prováděnými odbornými institucemi. Veškeré stavební aktivity by sice měly být hlášeny a archeology hlídány a dnes se tak naštěstí děje daleko častěji, než tomu bylo dříve, ale neplatí to ve všech případech. Někdy se archeolog o stavbě dozví, až když stojí základy. Ovšem i předměty nalezené na staveništi bez přítomnosti archeologa se mohou do muzea díky vzdělaným občanům dostat.

V minulém roce přinesl pracovník stavební firmy téměř nepoškozený keramický hrnec, datovaný do 12. století, vyzvednutý dělníky při opravě výtahu v jednom z domů na Mírovém náměstí.

Před několika měsíci se do Muzea města Ústí nad Labem dostala neolitická sekerka nalezená při geologickém průzkumu v centru města již v roce 1970. Tento nález je pro odborníky o to cennější, že pracovník firmy, která průzkum prováděla, dodal zároveň kompletní nálezovou dokumentaci.

Předmět sám o sobě má samozřejmě jistou vypovídací hodnotu. Když jsou ale navíc známy nálezové okolnosti (místo nálezu, další předměty vyzvednuté ze stejného místa apod.), je možné nález zařadit do širšího kontextu a pro poznání historie daného místa je o to důležitější.

Autorka je pracovnicí Muzea města Ústí nad Labem