Podařilo se v uplynulé sezoně vše tak, jak jste si to naplánovali?

Hodnotil bych sezonu jako velmi úspěšnou, i přes některé neplánové problémy, které se však vždy podařilo vyřešit tak, aby to nemělo vliv na chod divadla.

Co se tedy povedlo?

Myslím, že se nám podařilo vytvořit minimálně čtyři – řekl bych – profilové inscenace současného souboru, které, doufám, přežijí více než jednu sezonu. A to Tři sestry, Tetování, Zmatení jazyků a Strange love, které už svým způsobem dokázaly svoji kvalitu a životnost.

Navíc si myslím, že se povedlo trochu rozžít ČS i navenek – proběhl velmi úspěšný ples i další akce off-programu si našly své divácké zázemí. A zlepšila se komunikace s ústeckým magistrátem.

A co moc nevyšlo – a proč?

Samozřejmě je spousta věcí, které nevyšly podle našich představ. Mrzí nás odchod Michala Kerna, museli jsme sáhnout ke změně titulu, ale jsou to věci, s nimiž jsme se byli schopni vypořádat. Samozřejmě je ale stále co zlepšovat.

Lze říct, které představení z premiér uplynulé sezony mělo největší úspěch?

Největší divácký ohlas zaznamenalo určitě Strange love, pro mě osobně však byly všechny premiéry smysluplné a úspěšné.

Pozná se to podle toho, kolik divadel si tu hru pozve?

Tady se nepohybujeme v kategoriích úspěchu a neúspěchu. Na to, kolik divadel si pozve určitou inscenaci, se podílí mnohem více faktorů: titul, obsazení, PR a další.

Které z nových představení bylo nejvíc podle vašeho gusta a proč?

Osobně nepreferuji žádnou z nových premiér. Ke každému kusu mám trochu odlišný vztah, nicméně rád mám určitě všechny inscenace. Neberu divadlo jako sport a tudíž nepřemýšlím v kategoriích, co je lepší a co horší. Samozřejmě, že největší vztah máte vždy k inscenacím, na kterých se podílíte.

Před rokem už se o tom dost otevřeně mluvilo, takže: můžeme některé nové představení označit za propadák, neúspěch, ránu vedle?

Neřekl bych, že něco v uplynulé sezoně bylo vyloženě propadákem. A to zatím ani z uměleckého ani z diváckého hlediska.

Je trochu škoda, že byl výborný Jánošík poslední premiérou sezony. Uvedli jste ho jen třikrát, čtyřikrát a dost. Vnímáte to stejně?

Nemyslím si to. Je to prostě tak, takhle byla sezona naplánována a myslím si, že Jánošík se chytí i v příští sezoně. Samozřejmě poslední premiéry v sezoně – zvláště pak červnové – jsou nepříjemné pro herce. Nemají totiž možnost si tu inscenaci zažít a po dvou měsících prázdnin musí o to víc pracovat při oprašovacích zkouškách. To ale není jen případ Jánošíka.

Dá se předem úspěch hry odhadnout?

Do jisté míry, podle titulu, autora i jiných aspektů. Nikdy to ale není stoprocentní. Navíc se poměrně často stává, že někdy odhady nevyjdou vůbec, a to jak ty příznivé, tak i ty nepříznivé.

Co čeká Činoherák během léta? Myslím opravy, úklid a podobně.

Běžné provozní záležitosti a zasloužená dovolená. Pokud to finanční možnosti dovolí, také výměna zvukového pultu.

Režisérka Natálka Deáková nastoupila zpět do práce po mateřské relativně brzo. Bylo to tak, že na ni divadlo už netrpělivě čekalo?

Takhle bych to neviděl. Vlastně už když se připravovala minulá sezona, jsme měli její návrat naplánovaný právě na zkoušení Jánošíka. A je skvělé, že se to podařilo.