Hlavní bod programu je zhotovení společné fotografie co největšího počtu absolventů ZŠ a šance na zápis do knihy rekordů. Na srazu nemá chybět komisař agentury Dobrý den z Pelhřimova. Absolventi stvrdí docházku vysvědčením či čestným prohlášením.

Obří foto

„Nebylo snadné najít místo, kam lze snímek o rozměrech 1 x 2 metry vystavit. Ústečané jej uvidí ve výloze Xeroco v Dlouhé,“ uvedl Karel Punčochář.
S asistencí agentury Dobrý den a zápisu do knihy rekordů pomůže Spolchemie.

Karel Punčochář, duchovní otec i pořadatel srazu, se narodil 26. září 1952 v Předlicích v Hrbovické (tehdy Šmeralově) ulici. Zatímco tu dnes řada objektů chátrá, jeho rodný dům je opraven. Sídlí zde tiskárna.

Předlice tehdy a dnes – to je rozdíl. Jejich obyvatelé si ve všem stačili, byla tu řada služeb včetně kadeřnictví, krejčovství… Dodržovaly se tradice, lidé žili v pospolitosti a skromně…

Velké změny přišly se stavbou ústeckých sídlišť, do nichž se lidé začali stěhovat za lepším; nebyl obrat, služby začaly upadat. Karel Punčochář odešel v roce 1972, nastoupil na dva roky na vojnu. Přestěhovali se i jeho rodiče.

Setkání č. 1

První sraz zažila 7. ZŠ v roce 2001, čtyři roky po 100. výročí založení. Karel Punčochář s kamarádem Zdeňkem Hamalou se tehdy rozhodli svolat setkání žáků školy napříč generacemi bez ohledu na věk.

„Zpočátku jsme nevěděli do čeho jdeme, kde a jak vše uspořádat a hlavně – jak bývalí žáci zareagují,“ ohlédl se Punčochář. Šlo spíš jen o pokus.

V roce 105. výročí se spojili s ředitelem ZŠ Oldřichem Bartákem. Karel Punčochář oslovil nejprve své ročníky, obcházel obyvatele Kolonie – jádra starých Předlic.

Místní měli kontakty na své spolužáky, někdo se ozval sám… Karlovi Punčocháři pomáhala i maminka, rodačka z Předlic a velká pamětnice. Pořadatel pronikal níž do dalších ročníků, postupně jich byly desítky.

Setkání se odehrálo 23. března 2002 ve velkém sále Setuzy na Střekově. V předsálí byla skromná výstava fotografií i kopie školní kroniky, kterou si půjčili z ústeckého archivu.

Úspěch byl velký, přišlo přes 300 lidí, místa k sezení nestačila. Vznikl profesionální videozáznam prohlídky školy i společenského večera. Ohlas si vynutil veřejnou projekci záznamu v restauraci Doma, pomohl s ním absolvent ZŠ Předlice Petr Kostiha

Další setkání se odehrálo 18. listopadu 2003, do velkého sálu Domu kultury Ústí přišlo neuvěřitelných 502 absolventů. Poprvé vznikla fotografie (75 x 125 cm) s účastníky, je na ní 301 stojících a 15 sedících žáků a moderátor, syn Karla Punčocháře Jan. Foto je dnes umístěno v ZŠ Předlice. Nepodařilo se včas kontaktovat agenturu Dobrý den, motto setkání ale bylo zajímavé: „To, co způsobuje stárnutí, není věk, ale opouštění ideálů.“

Důležitou součástí srazů je stále se rozšiřující archiv fotografií. Ukázky řadí chronologicky od nejstarší z roku 1911. V Předlicích byla nejdříve škola obecná, až později osmiletá, česká škola byla postavena v letech 1910 – 1911. V archivu jsou i snímky ze života Předlic, například dokumenty spolků a ochotníků či tovaryšský list.

Udělej dobro

Na letošní setkání se Karel Punčochář těší, bývalé žáky ZŠ Předlice na něj zve a věří, že se rekord podaří. Děkuje všem, kteří mu pomáhali a pomáhají, pro letošek vymyslel motto „Udělej dobro, hned jak tě napadne.“