Akce ve stínu obrovských komínů termické teplárny, které se letos dostaly i na trička Útulek Festu, nabídla tak slavné skupiny jako Plastic People of The Universe – ti hráli na Ústecku vůbec poprvé, Vypsanou fiXu (ta naopak vystoupila v Ústí loni třikrát), punkovou legendu E!E, pražské bigbítové Schodiště či ska hrdiny Tleskač. Ti festival, který přilákal na 1.400 platících, uzavírali.

„Celkem navštívilo 7. ročník Útulek Festu 1.700 lidí,“ uvedl včera Martin „Martíček“ Nosek, jeden z pořadatelů festivalu.

„Celkový výtěžek je 52 tisíc korun, zhruba stejně, jako loni,“ dodal Martíček s tím, krmení a léky za ně nakoupí a předají ústeckému Městskému útulku pro opuštěná zvířata v pátek 27. června.

Díky dvěma pódiím, na nichž se za více než dvanáct hodin představilo více než osmnáct skupin či interpretů včetně fakíra i „prokletých“ básníků, byla akce pestřejší než loni. Nechyběla ani tradiční „staročeská“ zábava – střelnice U Přeborníka teplického muzikanta Pepy Pondělíka. Obleženy ale často byl i stánek ústeckého Swis Board Shopu či stánek prodejce převážně punkových triček a CD/DVD.

Úctyhodný byl výkon teplického umělce Zdeňka Rusína v roli moderátora. Věru neměl snadnou práci, vysvětlovat, proč třeba už nebudou přidávat Plastic People. Přemlouvat ve finále akce alkoholem posilněné publikum byl sysifovský boj, argumentovat mu čímkoli bylo zbytečné a marné.

V image na festivalu vedli návštěvníci ctící punkovou módu, a patřili zde i k nejdivočejším tanečníkům. A to nejen při pogu na mladší skvělé Punk Floid s písničkami plnými politických i sociálních „komentářů“ a legrace, ironie a jízlivosti, ale i na punkové veterány E!E z Příbrami, kteří nezapomněli na svou klasiku Náměstek, Král do boje táh´ (coververze Karla Kryla) i Pogo. Punky ale roztančila také nepunková skupina Sníh na schodišti.

Časem stále lepší divnorocková kapela z Ústí nad Labem, která už brzo natočí novou desku – následovníka výborného alba Vrány vleže. Svou hudbou i ironií a verši trochu připomíná legendu brněnské scény 80. let – hudebně vytříbené podivíny Ještě jsme se nedohodli. Je ale tvrdší, údernější a její slova jsou naopak někdy „méně srozumitelná:“ Sníh zahrál i skladbu Myšák a Jestřáb, kterou loni věnoval na CD – poctu více skupin Jaroslavu Foglarovi. Zájemce mohu odkázat na YouTube, kde je na ni i videoklip.

Ve stoje či v pohybu, tak si diváci užívali muziku. Většina publika seděla na zemi jen slabou půlhodinku, když hrál na malém pódiu písničkář Jiři Schmitzer hity Prase, Uvidíš všechno bude prima, Kaluž i další. Nejdivočejší tanečky se asi odehrály při show výborné pardubické Vypsané fiXy, která hrála i z nové desky Fenomén písničku Antidepresivní rybička a pár dalších.

Její povinný přídavek – to byla výborná napůl folková skladba 1982, jeden z prvních hitů fiXy. Snad trochu překvapivě ale publikum „řádilo“ také na severočeské crossoverové počišťovače (protože v oranžových overalech) Toxic People. Jejichž (ne)překvapivě romsky znějící ska Automatka vyvolala doslova euforii.

Zlatým hřebem byli undergroundoví Plastic People, kteří bohužel patřili za minulého režimu k nejpronásledovanějším. Ze starých časů připomněli Podvlíkačky či Špatná věc, z novinek třeba písničku se sloganem „Televizní idylka, přistřihla nám křidýlka. A na závěr hráli „hit“ z největších – vzpomínku na svého již zesnulého hudebníka a autora písniček Mejlu Hlavsu Magické noci. V tu chvíli byl festival opravdu magický.