Živě uvidí sever Čech jeho koncert v úterý 16. září od 20.00 hodin v ústeckém Národním domě. Richard Scheufler zde vystoupí spolu se svým synem (Bára Zemanová Band) – bubeníkem stejného jména – v duu jako The Scheuflers. Nejspíš ale přizvou i další muzikanty.

Na uvedeném vystoupení, které do konce roku uvidí víc míst severu Čech, zazní také skladby z novinkového alba. také proto jsme se Richarda Scheuflera zeptali:

Podle čeho jsi si vybíral spoluhráče na CD, odkud kdo z nich je?

Tím jak je album stylově rozmanité, což byl záměr, jsem potřeboval oslovit hudebníky, kteří se nebojí experimentovat a svobodně se pohybují v různých hudebních žánrech. Post bubeníka byl a je i pro budoucí alba jasný. Syn Richard je má krev, má stejný feeling a hudební vnímání jako já. Nemusíme se dlouho sehrávat ve zkušebně, naše souhra je opřena o genetiku. Kytaru mi nahrál Peter Boška, rodák ze Žiaru nad Hronom a můj spoluhráč z King Size. Pro klávesové party jsem přizval bývalého spoluhráče z Yamaha bandu Jiřího Neužila, původem z Litoměřic. A pak jsou tu další hosté. Ted Whang z Bostonu, “klávesák“, textař, skladatel a hlavně učitel angličtiny žijící několik let v Praze. Markéta Rohanová (zpěv), Andrea Kolmanová (saxofon, flétna, zpěv) a Štěpán Škoch (sax-Chinaski). Seznam uzavírají Anna Karin Westerlund (zpěv, Švédsko), Monika Šramlová a Zuzana Vlčeková.

Proč je CD nahrál v angličtině? Počítáte s prosazením se v zahraničí?

Důvodů je více. Angličtina je zpěvná, dobře se v ní frázuje, album také vypovídá o mém působení v Hastings v Anglii. Už od dob Naturalu jsem chtěl vědět, jak věci fungují mimo ČR. Hrát všude tam, kde jsou lidé ochotni naslouchat, je mým stálým přáním a k tomu angličtinu potřebuji. Ale češtině se nevyhýbám, je krásná. České verze mých skladeb jsou například na mém CD V rukou tvých.

Repertoár novinky je široký. Co mají společného např. Mark King s Jackem Pastoriem, od nichž jste si půjčil skladby. Tedy vyjma toho, že oba hrají na baskytaru?

Svoji hrou a umem dodnes ovlivňují řadu basistů. Oba jsou hráči světového formátu a zaslouží si pozornost. Ukázali mi cestu a chtěl jsem jim to s díky vrátit. Skladby Teen Town a Love Games mám rád, tak jsem je zařadil v jakési fůzi.

Bylo dilema, zda použít jenom vlastní skladby nebo i převzaté? Je zde takový poměr proto, že nebylo vlastních skladeb?

Nikdy jsem nebyl zastánce převzatých skladeb, u Between Us jsem udělal výjimku. Skladby jsou přearanžované, není to plagiát originálu. 90% materiálu jsem napsal do not, včetně mých slapových partů. Ručně psané partitury, to bylo ¾ roku práce. Kromě toho, jsem je hrál v Anglii v podobě lead vocal a bass, což byl základní kámen pro další aranžmá. Získal jsem k těm písním určitý vztah. Dnes mám rozpracovaná asi tři další alba, přičemž některé skladby existovaly v době natáčení CD Between Us. Převzaté skladby tedy nejsou důvodem nedostatku vlastní tvorby.

Co by měla deska o vás říci? Třeba jakou hudbu máte rád?

Dá se to tak chápat. Vždy jsem dělil hudbu na dobrou a špatnou, vůči stylům jsem byl nespoutaný demokrat. Album je rozmanité. V době, kdy jsem ho psal, jsem toužil po melodice, harmonii a jemnějších energiích. Byl jsem přesycen rockem. Rockově zní jen skladby Basket Of Words a Come Together, i v nich jde o fůzi funku a rocku. Album je malou odpovědí na adresu pomluvačů, zda jsem schopen hrát i něco jiného, než rock v King Size. Dnes je situace jiná, inklinuji více k tvrdším žánrům. Je v nich větší prostor pro „divadlo“, humor a show.

Mají skladby i pódiovou podobu?

Ano, mají. Kromě tří jsme je všechny hráli živě. Hrajeme–li pouze ve dvou se synem, vynecháváme některé instrumentální skladby. Pro dva jsou nehratelné, protože jde o sólovou prezentaci klávesových nástrojů, kytary a nástrojů dalších. V případě zpívaných skladeb, není problém je hrát v obsazení zpěv, bicí a baskytara. Skupinu mám, ale použiji ji, jakmile budu vědět, že mám pro hráče stálejší angažmá.

Proč je na desce i skladba Basket Of Words? Vyšla přeci už v české verzi na albu Pražského výběru II., v němž hrajete, ne?

Basket Of Words má svou historii a žije si vlastním životem. Skladba existovala již dříve, než jsem přišel do Pražského výběru II. Na albech V rukou Tvých a In Your Hands (2000) existuje v české a anglické podobě. Master Between Us byl včetně kódů a právních záležitostí dokončen koncem roku 2004 a Basket Of Words zde má jiné aranžmá. Založil jsem Scheufler’s Re­cords, ale obchodní a výrobní záležitosti stejně vydání CD pozdržely.

Mezitím Basket slyšel Michael Kocáb a po vzájemné dohodě ho přiřadil s Klaudovou skladbou Naruby vedle svých na CD Vymlácený rockový palice. Zní zde v jiné podobě, se stylovostí Pražského výběru II, v kombinaci anglického textu s českým recitativem.

Na základě těchto skutečností, historie a benevolence Michaela mohl Basket vyjít i na Between Us. Michaelovi za to patří mé srdečné Děkuji.

Která skladba z CD je vaše největší “srdcovka“ a proč?

Mám rád všechny, každá si nese něco, co mě baví. Ale asi nejvíc mi sedí Vipera. Je rozšířená o groove, což ji dává další rozměr.

Kromě toho se do groove excelentně trefil Richard s partem bicích. Já jsem spokojený se sólem na fretless. Po natočení jsem si ho zapsal do not, protože mi optimálně funguje v aranžmá s ostatními nástroji. Jelikož existuje na celou skladbu partitura, může znít Vipera živě stejně, jako zní na desce.

Je album někomu věnováno? Ne-li, komu by bylo?

Na albu je mnoho poděkování, ale nikomu jsem ho nevěnoval. Všichni blízcí kolem mě, by mohli být pověnováni. Ale asi bych ho věnoval své babičce Boženě a dědečkovi Ervinu Scheuflerovým in memoriam a svému bráškovi Michalovi. Kdyby jim to jakkoli pomohlo a pohladilo je to po duchu, budu rád.