Eva Urbanová zpívala v Ústí písně Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany, Jakuba Jana Ryby, Antonína Dvořáka, Giacoma Pucciniho i další. Začátek koncertu patřil písním ze tří Smetanových oper, z Libuše, Hubičky a Prodané nevěsty a aby „nebylo českého klasika málo,“ či spíše protože jej Eva Urbanová má hodně ráda, zazpívala pak ještě píseň Hulán ze Smetanova cyklu České tance.

Z pohledu posluchače pak bylo zajímavým dramaturgickým tahem proměnit se během dvou písní ve dvě zcela rozdílené postavy ze stejného klasického díla. Být nejprve křehkou Rusalkou při romantické árii O měsíčku a hned poté čarující ježibabou v dramatické písni Čury, mury, fuk. Tak rychle proměňovat své postavy neumí snad ani Divadlo Járy Cimrmana.

Druhá půlka programu po přestávce, kdy přišla operní diva v jiné večerní róbě, byla autorsky pestřejší, ale opět romantická i dramatická. Ve třech případech sáhla Eva Urbanová po skladbách z Janáčkova cyklu Po zarostlém chodníčku a dokázala tak, že tento autor zdaleka – a vždy – není tím složitým a posluchačsky těžko stravitelným skladatelem, jak se často traduje. Při jedné ze závěrečných skladeb před českými koledami a přídavky přednesla pěvkyně rytmicky tak pestrou skladbu – podle programu buď Panis angelicus od Césara Francka, nebo anonymní koledu Adeste Fideles – že by jí mohla publikum i roztančit. Úžasná přitom byla její gesta, kterými většinu skladeb doprovázela. Jistě některé souvisely i s tím, jak se chová na jevišti postava která je zpívá.

Když došlo na závěrečné pásmo koled s českými vánočními hity Ráda bych k Betlému, Chtíc abych spal, Nesem vám noviny či Narodil se Kristus Pán, přidalo se k pěvkyni také publikum. Nejen, že jej k tomu sama vybídla, ale poté se i několikrát odmlčela, aby sama Ústečany slyšela zpívat.

„Je tu fantastické publikum. Myslela jsem si, že zde budu muset lidi ke zpěvu přemlouvat, nebo jim to dokonce nařizovat, jako ve škole,“ smála se po vystoupení Eva Urbanová. „Ale byli úžasní.“ Na koncertě ji doprovázel na klavír David Švec ve fraku. Několikrát během příjemného večera dostal prostor i k sólovému vystoupení.

„Evu Urbanovou jsem viděla zpívat před rokem v Praze, ale tento ústecký koncert byl mnohem lepší. Oceňuji, že zpívala bez mikrofonu, i klavír ji doprovázející je velmi kvalitní,“ řekla Karla Herajnová, ředitelka ústecké ZUŠ Evy Randové. „A že se panu Kymličkovi podařilo ji do Ústí pozvat – za to by si zasloužil řád,“ soudila.

„Už jsem poznal řadu hvězd i hvězdiček, ale žádná nebyla tak skromná, pohodová a lidská, jako paní Urbanová,“ byl po úspěšném koncertě spokojen pořadatel Zdeněk Kymlička z agentury For. „Neměla žádná přehnaná přání ani hvězdné manýry, na rozdíl od mnoha jiných vokalistů, na které si třeba dnes už ani nikdo nevzpomene. Nebyl jediný problém. Před zkouškou se jen prošla sálem a požádala nás, jestli bychom nemohli z jeviště sundat koberec. Tlumil totiž zvuk v sále, který má jinak výbornou akustiku,“ dodal pořadatel.

Kvality sálu potvrdila také ředitelka ZUŠ Evy Randové. „Je opravdu výborná. Však zde také v začátcích naše ZUŠ pořádala soutěž mladých klavíristů Virtuosi per musica di pianoforte. A tedy akci, které se bez akusticky kvalitního prostoru neobejde,“ ohlédla se Karla Herejnová.