Miloš Matula absolvoval FAMU, je filmovým a hudebním producentem, žurnalistou i PR a reklamním specialistou.

Již od útlého věku se zajímá o starověký Egypt a tento jeho koníček vyústil v téměř dvacetileté studium „amarnského období“ v Egyptě – tedy dobou vlády faraona Achnatona a jeho věhlasné manželky, krásné Nefertiti.

V roce 2005 začal pracovat na scénáři plánované výstavy o Achnatonovi a Nefertiti v ČR, ale z materiálů pro scénář nakonec vznikla tato kniha.
Ta by měla předznamenat další projekty, spojené s touto neobyčejnou dvojicí na egyptském trůně.

Nedávno vyšla vaše kniha „Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce“. Co vás zaujalo na Achnatonově osudu?
Těch věcí je více. Postavil se proti zkorumpovanému Amonovu kněžstvu. Šel za svým snem, za svou vizí: postavil nejprve v tehdejším Vésetu (Thébách) v karnackém okrsku postupně čtyři chrámy zasvěcené bohu Atonovi, jehož služebnictvo čítalo téměř sedm tisíc osob. Z toho lze usuzovat, že se nejednalo o skromné svatostánky na počest boha Atona, ale o obrovské chrámy nového kultu uváděného do věčného Karnaku. Odhaduje se, že největší z nich měřil na délku víc jak šestnáct set metrů a byl pravděpodobně nejrozlehlejší církevní stavbou v dějinách lidstva. Později založil k poctě svého boha Atona, slunečního kotouče, nové sídelní město ve středním Egyptě, které nazval Achetaton – Město zářícího Atonova obzoru.

A s ženami to měl jak?
Miloval svou velkou královskou manželku Nefertiti natolik, že ji v desátém roce své vlády povýšil na faraona spoluvládce. Svou matku, která zastávala kontakt se zahraničím a byla něco jako ministr zahraničí, povýšil do božského stavu.

Ale on byl také velkým vizionářem, že?
Ano, byl prorokem nového náboženství Atonova kultu a toto učení předával všem svým poddaným. Byl i velký filozof, autor velkého básnického díla nazvaného Hymnus na boha Atona, který se dostal i do Bible – žalm 104 je vlastně okopírovanou částí tohoto Achnatonova hymnu. Lze tedy říci, že Bible zajistila Achnatonovi nesmrtelnost. Rovněž je zakladatelem nového výtvarného stylu, dnes nazývaným jako amarnský podle dnešního arabského názvu Achetatonu – Tell el Amarna, zkráceně Amarna.

Přesto, co považujete za jeho nejdůležitější počin?
Achnaton přišel s náboženstvím světla a lásky a hlásal stejné myšlenky jako o několik století později Ježíš Kristus. Vyznával humánní politiku, spíše než o válečné výboje usiloval o mírové smlouvy a nejvyšším bohem stanovil sluneční kotouč, který nazval Atonem, čímž položil, dle mnohých historiků, základ monoteismu. I to vedlo už Sigmunda Freuda k domněnce, že Achnaton se musel znát s Mojžíšem, který mohl být veleknězem v jednom z chrámů zasvěcených Atonovi – Slunci v Achnatonově městě Achetatonu.

Je těžké objevovat život starého Egypta?
Aby mohl člověk porozumět starověkému Egyptu, musí znát nejen hieroglyfy, ale i magii. Ve starém Egyptě neexistovalo slovo označující „náboženství“. Nejbližší slovo podobného významu bylo „magie“ – heka. Aby člověk poznal heku, je nutno s tímto principem vstoupit do živoucího vztahu. Pochopení magie tak, jak byla praktikována ve starém Egyptě, je velice složité a brání nám v něm obrovské překážky.

Je vůbec možné porozumět starověkému Egyptu?

Duchovní svět starých Egypťanů není pro nás, příslušníky západní kultury 21. století, snadno přístupný. Magické a symbolické představy se odvíjejí paralelně a mnohdy se navzájem neoddělitelně prolínají. Ve svých úvahách nesmíme zapomínat, že obyvatelům starověké země na Nilu byla naše rozumová logika cizí. Nežili ve světě pojmů, nýbrž ve světě obrazů. Můžeme tedy považovat za mírně pošetilé, že egyptští umělci zobrazovali nebe v podobě krávy, že nějaký brouk byl uctíván jako bůh Slunce, nebo že z tohoto Slunce vedly paprsky zakončené lidskýma rukama, jak tomu bylo v období egyptské 18. dynastie za panování faraona Achnatona.

Ví se něco o místě posledního odpočinku Achnatona a Nefertiti?
Odborníci si s tím skutečně lámou hlavu dodnes, nejen v souvislosti s Nefertiti, ale i s Achnatonem a téměř celou jeho rodinou. Víme přesně jen jedno: známá je pouze mumie Achnatonova syna Tutanchatona, který je spíše znám pod jménem Tutanchamon, když vládl v Egyptě jako faraon. Skutečností však je, že neexistuje žádný důkaz o přesných okolnostech Achnatonovy smrti a není ani známo, zda byl vůbec pohřben v Egyptě. Egyptolog Ahmed Osman identifikuje Mojžíše s faraonem Achnatonem a je přesvědčen, podle mnoha indicií, že byl Achnaton spolu se svými věrnými vyznavači Atona vyhnán z Egypta na Sinaj. Tomuto tématu se ve své knize „Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce“ věnuji podrobně. (red)