Dárek dávno mrtvému klasikovi chystá ústecké Severočeské divadlo opery a baletu (SDOB). K výročí 200 let od narození polského hudebního génia Frederyka Chopina uvede taneční inscenaci Chopin se sólistou svého baletu Vladimírem Gončarovem v hlavní roli .

Premiéru má inscenace s podtitulem „Fragmenty ze života slavného hudebního skladatele“ dnes v 19.00 hodin. Čekání na ni ve foyer divadla zpříjemní duo Petra Hanousková (příčná flétna) a Hana Slámová (harfa).

Autorem taneční inscenace je režisér a choreograf Daniel Wiesner. Zkušený tanečník, který strávil 25 let „v dresu“ Národního divadla. Takže když řekne „Těší mne, že mohu spolupracovat na ústeckém Chopinovi právě s Vladimírem Gončarovem“ – mají ta slova velkou váhu.

Sólistu ústeckého divadla a držitele prestižní herecké Ceny Thálie Vladimíra Gončarova si cení i proto, že tanečník sám v inscenaci hraje na klavír. „Navíc je Gončarov Chopinovi podobný i vizáží,“ doplnil s úsměvem Tomáš Šimerda, ředitel SDOB.

„Krev se nám z televizí řine"

do domácností, je málo prostoru pro cit, vztahy mezi lidmi. Na brutalitu si zvykáme, ztratili jsme vztah k nuancím. K citu a sentimentu se ale máme vracet, proto vznikla má taneční inscenace Chopin,“ řekl Daniel Wiesner, autor i režisér inscenace.

„Chtěl jsem oslovit hlavně vnímavého a citlivého diváka, pro kterého se toho v současné době moc nedělá.“
V představení zní romantická klavírní hudba Frederyka Chopina, atmosféru Paříže 1. poloviny 19. století dokreslují skladby Gioacchina Rossiniho.

„Vybírání hudby bylo moje trauma. Až na tři opusy jsem měl k dispozici celé Chopinovo dílo, ale říkal jsem si, co byl v té době největší tahák Paříže. Určitě ne šansony a harmoniky, ale Rossiniho árie zněly po kavárnách, jeho hudbou žila celá Paříž. Tedy jsem ho použil,“ řekl.

Spolupráci s Gončarovem, Ritou Pleškovou (ta tančí Chopinovu osudovou ženu George Sandovou, spisovatelku, která „neměla o milence nouzi“ a po sedmiletém vztahu Chopina opustila – pozn. autora) a vlastně celým souborem si režisér pochvaluje.

„Margarita Plešková je ideální představitelkou George Sandové. Fyziognomicky sice ani náhodou, ale způsob, jak ztvárňuje tu roli – ten je prostě úžasný,“ řekl režisér. „Tu ženskost v sobě má,“ dodal.

„Chopin je pro mne velice náročná, ale i radostná role. Tento polský skladatel je autor, před kterým se skláním, kterého miluju od dětství. Cítím tedy odpovědnost před ním i před diváky,“ prozradil ruský tanečník Gončarov.

„Kdyby sám Chopin seděl v hledišti divadla a díval se na mě, moc bych se bál. Hraji vzpomínku na velkého člověka – ne skladatele živého, z masa a kostí,“ přiznal sólista.

A slíbil, co už jeho publikum ví. Že i když přijdou diváci na toto představení třikrát, pětkrát, vždy bude jiné.

„Žiji okamžikem, inspiruje mě nálada v divadle, každý den je jiný,“ vysvětlil Gončarov, sám choreograf. Tanečník, který dává publiku ze sebe vše. I jeho Chopin tedy bude z masa a kostí, ať už Vladimír tvrdí cokoli.