Dobrodružná láska krásky Gajané ke kavkazskému zajatci na pozadí exotického orientálního prostředí.

To je vděčné téma slavného baletu Gajané od Arama Chačaturjana v aktuální úpravě libretisty a režiséra Vladimíra Nečase tak, jak jej v premiéře uvede dnes v 19.00 hodin.

„Mám moc rád Chačaturjanův světoznámý balet Spartakus. Ten se – oproti Gajané – hraje i v našich divadlech relativně často. Ale na jeho uvedení dnes nemáme v Ústí dostatečně velký baletní soubor. V našem složení bychom jeho významné role a davové scény nezvládli,“ posteskl si Vladimír Nečas, šéf ústeckého baletu.

Gajané je ona

Ale aby nedošlo k mýlce – Gajané je jméno hlavní hrdinky Chačaturjanova baletu. Není to tedy žádný kmen či národ, jak by se mohlo zdát. „I mě to nejprve mátlo,“ přiznal výtvarník scény Stanislav Müller. Gajané je jeho druhá práce pro ústecké divadlo.

Hudba Gajané je plná orientálního koloritu, emocí a temperamentu. Dokazují to také jeho hity – slavný Šavlový tanec či Lezginka.
„Střet dvou kultur odlišných nábožensky i svým pojetím lidských vztahů předurčí osudy svých hrdinů. Spojuje se tu silný příběh se strhující hudbou a diváky zavede až do dalekého a tajemného Kavkazu,“ vysvětlil Vladimír Nečas.

„Původní děj je dost poplatný tehdejšímu sovětskému režimu. Odehrával se například i v kolchoze (sovětské jednotné zemědělské družstvo – poznámka autora), v takové podobě bychom ho dnes už uvést nemohli. Napadlo mě tedy zkombinovat jej s Puškinovým libretem k opeře Kavkazským zajatcem,“ řekl libretista Nečas.

„Inspirovala mě také současná situace na Kavkaze. Je místem neustálých válečných konfliktů… bohužel…“
Na inscenaci se tedy sešel on – choreograf, režisér a zároveň autor libreta Vladimír Nečas s dirigentem Milanem Kaňákem. Inscenační tým doplnili scénograf Stanislav Müller a kostýmní výtvarník Josef Jelínek.

Tři muži a smrt

Titulní role alternují Margarita Pleškova a Michaela Procházková (Gajané).
Tři muže usilující o hlavní hrdinku v Gajané představují Vladimír Gončarov (militantní duchovní Mollá), Pavel Enekeš (její nápadník Rustembeg) a Róbert Király (zamilovaný Zajatec). Také duchovní po Gajané touží, svého soka Rustembega proto zabije. A usiluje o život i Zajatci, do kterého je dívka zamilovaná a pomůže mu uprchnout…

„Ten příběh by se mohl stát dnes, včera, před 20 nebo před 300 lety. Kavkazský pojem cti a morálky, založený na starých kmenových tradicích, tam dodnes silně ovlivňuje veškeré dění. Smrt a ponížení se trestá smrtí, také postavení ženy je bohužel zcela jiné než u nás. Proto mne velmi lákal obraz ženy, která se postaví pro svou lásku proti tradicím, ačkoli ví, že za to může zaplatit cenu nejvyšší,“ konstatoval Vladimír Nečas, sám bývalý tanečník baletu pražského Národního divadla.

V inscenaci hrají důležitou roli výrazné kostýmy, orientálně pojatá scéna a samozřejmě rekvizity. Už v libretu Vladimír Nečas „vyměnil“ šavličky za kalašnikovy, samopaly pro tuto oblast světa typické. Představují zde symboly moci a násilí.

Zbraně z plastu

„Jsou to ale jen plastové napodobeniny skutečných zbraní, jsou na kuličky. Nakoupili jsme je přes internet,“ prozradil výtvarník scény Stanislav Müller. „Dokonce už z nich odpadávají kousky. Rekvizitář je lepí izolačkou, takže připomínají skutečné zbraně, ke kterým si třeba partyzáni lepí zásobníky. I ta zbraň, plastová, dětská, bude vypadat na té scéně divadla reálně,“ soudil.

Režisér přidal úsměvnou zkušenost: „Kolegové z orchestru se proměnili v kluky, když samopaly uviděli. Stříleli po sobě, bylo to tu samá kulička,“ vzpomínal s úsměvem.

Některé postavy z Gajané mohou připomínat teroristy, jak nám je dnes média předkládají. Ale režisér sám téma inscenace a její zpracování za kontroverzní nepovažuje.

Důležitý je příběh

„Jakékoli divadelní představení by podle mě mělo mít především příběh. Nejsem moc přítel takových těch „tanců pro pohyb.“ Naše inscenace tedy není kontroverzní, je to jen pokus o naši vlastní cestu,“ vysvětlil.

„Už když tento balet hrálo ústecké divadlo za minulého režimu, velký zájem publika o něj nebyl. Ani se nedivím, když místní vedení komunistické strany nedovolilo zinscenovat balet Gajané jinak, než tradičně. A tedy zastarale, tendenčně,“ řekl Nečas.

Podle snímků známého ústeckého fotografa Petra Berounského by mohl čtenář nabýt dojmu, že scéna Gajané je spíše temná. Scénograf Stanislav Müller nesouhlasí: „Ale ona vůbec není temná. Nabízela se zde stylizace vycházející třeba z koberců z té oblasti. Ty jsem si našel, prohlédl a zjistil, že tam dochází k velkému kontrastu mezi krajinou a vzorem na kobercích. Scéna je tedy dost barevná, možná se ale právě při focení odehrával nějaký temný moment,“ soudil scénograf. „Myslím, že scéna odpovídá barevnosti kostýmů a vychází z koloritu té oblasti.“

Lidé okolo baletu GAJANÉ
Libreto, choreografie, režie:
Vladimír Nečas
Dirigent: Milan Kaňák
Výtvarník scény: Stanislav Müller
Výtvarník kostýmů: Josef Jelínek
OSOBY A OBSAZENÍ:
Gajané – Margarita Pleškova / Michaela Procházková; Mollá, duchovní, vůdce fanatických bojovníků – Vladimír Gončarov; Rustembeg, ženich Gajané – Pavel Enekeš; Voják, zajatec – Róbert Király; Otec Gajané – Vjačeslav Pleškov, j. h.; „Černé vdovy“ – Natalia Vassina, Vladimíra Podhorná, Jana Jandorová, Eliška Černohlávková, Michaela Procházková; Přítelkyně Gajané – Simona Christianová, Elena Mazanova, Iva Šebková, Mária Pánková, Zuzana Novoborská; Přátelé Rustembega – Milan Bednář, Roberts Skujenieks, Petr Popovský j.h.;
– hraje Orchestr Severočeského divadla opery a baletu v Ústí

Vyvarovat se násilí

Tvrdí, že bylo těžké udržet představení v málo militantním stylu. „Nevpašovávat do něj brutální věci. Sám jsem viděl z té oblasti na internetu spoustu až nechutných věcí. Těch jsem se snažil vyvarovat přesto, že součástí scény jsou i filmové projekce z těch míst,“ řekl. „Ty záběry jsou přesto velmi silné. Nemůžete se tam vyhnout výbuchům a tankům, mudžáhidům… Je to hodně emotivní,“ dodal.

O své roli mluvila Michaela Procházková, tančící v alternaci samotnou Gajané. „I pro mě je v této roli spousta emocí. U řady scén mi naskakuje husí kůže, když si představím, že se něco takového ve skutečnosti ve světě děje. A právě v té různorodosti emocí, v tom, že se u mé hrdinky střídají pocity štěstí a bezmoci, je pro balet Gajané strašně silný, plný emocí,“ dodala.

Nejbližší reprízy baletu Gajané, divadlo v Ústí nad Labem: 27. února, 17.00, 15. března, 19.00, 26. března, 17.00 hodin