Ex přítelkyně Karla Gotta. Současná manželka slavného režiséra Miloše Formana. Úspěšná spisovatelka. Absolventka scenáristiky na FAMU. To jsou role, minulé či dnešní, Martiny Formanové (ročník 1966), jejíž debut Skladatelka voňavého prádla načetla jako audioknihu pro Supraphon herečka Tatiana Vilhelmová.

A co na to říká sama Martina?

Zkrátili mě

Skladatelka voňavého prádla na třech CD – to je rozsáhlý projekt!

Určitě, přitom i na 3 CD je ta kniha zkrácená. Na zkracování jsem se nepodílela, to bylo v rukou firmy. Jednoho dne mi řekli, že by rádi tu knížku vydali na CD a já byla nadšená. Pak mi oznámili, že se musí krátit, což jsem akceptovala a plně nechala na paní Dvorské, která projekt připravovala. Zkracovat ji sama, bylo by to mnohem obtížnější, rvalo by mi srdce cokoliv odstraňovat. Ale lidi ze Supraphonu knihu zkrátili citlivě.

Napadlo vás načíst si knihu sama?

Tu možnost mi nenabídli. Ale ani nevím, jestli bych to chtěla. Je lepší, když text načetl někdo jiný. I když – ten hlas, který slyším v hlavě, je úplně jiný, než hlas, který se ozývá z CD. Rozhodně to není na škodu, na CD je Tánina interpretace, její pojetí knihy.

Kdo měl co s Gottem?
Takže jste spokojena?

No, někdy docházelo k úsměvným situacím: zaposlouchala jsem se do nahrávky natolik, že jsem text vztahovala k Táně, nikoliv k sobě. Jak zněl její hlas, říkala jsem si: tak vida, ona taky měla něco s Karlem Gottem! Vzápětí jsem si ale samozřejmě uvědomila, že jde o můj text.

Byly jste s Táňou při práci na nahrávce v kontaktu?

Ne, já ji dostala až když byla hotová, pak jsme se začali trochu domlouvat na její hudební koncepci. Táňu jsem poprvé viděla až na křtu 3CD.

Prozraďte – obraz od Karla Gotta na obalu 3CD byl váš nápad?

Ano. Dvě moje následující knihy, které vydalo nakladatelství Eroika, měly na titulu vždy obraz. Posléze se nakladatelství rozhodlo znovu vydat Skladatelku voňavého prádla a tak jsme přemýšleli, co na titul. Napadlo mě, že obraz od Gotta by krásně propojil text s vizuální podobou knihy. Obraz pak přešel i na CD.

Karel Gott i Miloš Forman, vedle vás další protagonisté knihy, přišli na váš křest; stýkají se pravidelně?


Ano, stýkáme se příležitostně už řadu let. Když Karel s Ivankou přijedou do New Yorku, dáme si večeři; stejně, jako když přijedeme my do Prahy. Je moc hezké, když vztahy s někým, s kým prožijete kus života, zůstanou hezké i po rozchodu. V lepším případě, což je ten náš, zbude přátelství.

A jak naopak vy vycházíte s bývalými partnerkami svého muže?

Dobře. Mám k nim úctu, vždyť to jsou ženy, které hrály v jeho životě velkou roli.
A obráceně: Miloš si váží Karla, má rád jeho písničky. Stejně to cítí i Karel. Není důvod k nevraživosti.


Vycházejí vaše knihy i v Americe?

Zatím ne, o tuhle věc jsem se doposud nestarala. Teď jsem ale začala, ráda bych měla knihu v angličtině – i kdyby byla jenom pro mě samotnou. Protože ale nejsem nijak přehnaně ambiciózní, nebudu mít potíže, když to nevyjde.

Čtou vaše děti česky?

Bohužel ne. Rozumějí ale všemu. Když byli kluci malí, pouštěla jsem jim CD s českými pohádkami, Krtečka, Ferdu mravence… Tohle všechno znají.

Zdeněk Brouček
Radek Strnad