Ústí hostí Virtuosi per musica di pianoforte

Okolo mezinárodní klavírní soutěže Virtuosi pro klavíristy do 15 let, se pohybuji již víc než čtvrtstoletí. Proto si mohu dovolit malé ohlédnutí.

Pro nezasvěcené jen pár stručných doplňujících informací o této soutěži: je mezinárodní, dvoukolová, s dopředu daným stylovým obsahem, kandidáti jsou podle věku rozděleni do 3 kategorií. Hostí ji každý rok na podzim Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem, letos 10. a 11. listopadu.

Od Pražského jara

Virtuosi per musica di pianoforte se v tomto roce dožívá 44 let. Myšlenky na její zrození vznikly někdy v dobách tzv. Pražského jara, i když umístění do první poloviny listopadu a orientace na státy nesoucí v této době neoficiální název „východní blok“ asi nebyly náhodné. Tehdejší ředitel ústecké Lidové školy umění - a později vedoucí krajského odboru kultury Václav Šmerda musel ke svému výbornému nápadu přidat ohromné úsilí propagační i organizační, neboť výsledky se dostavily velmi rychle.

Po počátečním „národním“ rozjezdu soutěže se brzy Ústí bez nadsázky stalo pojmem pro pedagogy klavírní hry, a to i v mezinárodním měřítku.

Celé generace žáků

V těchto podzimních dnech sem začaly proudit celé delegace žáků, rodičů, učitelů a jiných příznivců klavírní hry. Invaze vynikajících zahraničních klavíristů v úvodních ročnících ale také naplno odhalila nízkou úroveň našeho hudebního školství, v tomto případě výuky klavíru v dětském věku. Rozdíl byl natolik výrazný, že na dlouhou dobu vyvolal potřebu před vlastní soutěž zařadit výběrové kolo jen pro české kandidáty; ti teprve po jeho zdárném absolvování byli připuštěni dál. Situace se ale postupně začala měnit k lepšímu.

Přeneseme-li se do dnešní doby, soutěž pochopitelně doznala změn. Více se otevřela světu, i když Ukrajina, Rusko, Polsko a další státy na východ od České republiky jsou stále výkonnostně v první řadě.

Nejlepší zprávou ovšem je, že naše klavírní naděje již nemají problém se jim vyrovnat, což bylo jistě tajným přáním zakladatelů. V některých z posledních ročníků byly úspěchy českých klavíristů už tak markantní, že jsem se v duchu začal obávat, aby nebyla soutěž vnímána jako jedna z těch, kde domácí prostředí sehrává větší roli než je zdrávo. Soutěže s takovou pověstí existují, ale pro zahraniční návštěvníky se rychle stávají nezajímavými. Jako předseda poroty proto kladu důraz na preventivní opatření: malý podíl domácích porotců v komisi a zveřejňování soutěžních bodů.

Nečestné praktiky?

Nemám sice v paměti žádný případ nečestných praktik členů poroty; ta je ale podobně jako třeba fotbalový rozhodčí vždy kriticky hodnocena a při každém ročníku může mít někdo subjektivní pocity křivdy. Podobné kroky k posílení důvěry se tedy rozhodně vyplatí.

Také dávno neplatí, že Virtuosi je v mezinárodním měřítku ojedinělou soutěží svého druhu. Jen v ČR je dnes podobných soutěží několik a udržet pozici v podmínkách nové konkurence není snadné. Vezměme jen v úvahu, že mnohé soutěže využívají výhod atraktivního prostředí místa konání, jeho historických hodnot, popř. těží z místa, které je rodištěm hudebně významné osobnosti, po které je soutěž často pojmenována.

Radosti i starosti

Otevření soutěže světu nám způsobilo i další, charakteristické starosti. Začali se ve velkém počtu hlásit kandidáti z daleké Asie, přičemž jejich představy o soutěži a potřebě nástrojové vyspělosti nebyly právě přesné. Tehdy kvalita Virtuosi na krátkou dobu trochu zakolísala. Mnoho soutěží na takové případy pamatuje a zřizuje předkola, někde vyžadují spolu s přihláškou zaslání vlastní nahrávky či doporučení významné pedagogické osobnosti.

Naše reakce byla odlišná: s kolegou klavíristou Romanem Fričem jsme pro podobné účely založili klavírní kurzy pro zájemce o tuto soutěž. Asijští adepti na ně sice nakonec nedorazili, ale položili jsme tím základy pro oboustranně zajímavou spolupráci, která trvá dodnes. Jedna znamenitá varšavská klavíristka, bývalá laureátka Virtuosi, k nám i po mnoha letech stále dojíždí až třikrát ročně na týdenní klavírní výuku.

Co se naštěstí po celou historii Virtuosi nezměnilo, je přízeň institucí a sponzorů, podporujících soutěž finančně, obdivuhodná organizační schopnost a obětavost, kterou po léta vykazuje tým učitelů ústecké Základní umělecké školy Evy Randové a neopakovatelná atmosféra celého setkání.

Vlažný zájem publika

V zápornějším smyslu se příliš nezměnil spíše vlažný zájem obyvatel Ústí, ale i širšího okolí, o tuto událost. Někdy se mi při Virtuosi vybaví studentské zážitky z Chopinovy klavírní soutěže ve Varšavě, jíž jsem se kdysi účastnil. Zájem veřejnosti byl zde tak neuvěřitelný, že před zahájením posledního kola soutěže vzal netrpělivý čekající dav vstupní dveře filharmonie útokem. Vzpomenu si na to proto, že obyvatelé Ústecka jakoby ještě stále nevěděli, jak výjimečná a hodnotná kulturní akce u nich probíhá.

Pro ty, kteří by se rádi s atmosférou soutěže seznámili, poslouží pro předběžnou informaci nové, neobyčejně zdařilé webové stránky Virtuosi s množstvím videonahrávek ze soutěže i z koncertů laureátů. Najdou zde i seznam kandidátů, rozpis vlastních soutěžních kol, dobu vyhlášení výsledků a koncertu vítězů, prostě veškeré údaje, které mohou být užitečné. Vstup je již tradičně zdarma.

Zpracoval Petr Slavík, hudební pedagog a předseda poroty Virtuosi