DK Teplice dnes od 19.00, Filmový klub Aula v Ústí zítra od 18.00 lákají na nové digitální promítání Martina Loewa „Aljaška divočina zlatého severu“. Cestovatel kráčel po stopách zlatokopů k Yukonu na legendárním Klondike. Ukáže lesy, hory, ledovce. Ale i medvědy, soby, vlky. Více v rozhovoru s ním…

Dnes je v ČR až -20°C. Prozradíte, kolik je na Aljašce?
V tyto dny je tam tepleji než u nás, alespoň v jejich největším městě Anchorage na jižním pobřeží, kde oteplující vliv oceánu hraje důležitou roli v místním klimatu. Zato nadílku sněhu mají na Aljašce letos extrémní.

Které největší a které nejmenší zvíře jste na Aljašce potkal?
Bezkonkurenčně největšími byly v moři plující kosatky. Na souši pak zřejmě velký medvěd grizzly. Největším suchozemským zvířetem může být urostlý los, ale na toho jsem štěstí neměl. A nejmenší všudypřítomní komáři!

Platí tu pravidlo: „Nehladit!“
Docela určitě. Ale na druhou stranu zvířata, která na Aljašce v lese potkáte, jsou divoká a ta mají z lidí respekt. Pokud to jde, zdaleka se vám vyhnou a k žádnému bližšímu kontaktu nedojde.

Má Aljaška jídlo a pití drahé? Může se člověk uživit sám, něco ulovit či natrhat, nasbírat?
Aljaška je civilizovaná země, jeden ze států USA. Takže ve městech jsou supermarkety, kde koupíte téměř cokoliv, i když ceny jsou vyšší než ve zbytku USA. Mimo města na Aljašce nejsou cesty ani lidé, jen divočina. Pokud se vypravíte tam, musíte mít vše s sebou. Zkušený lovec by se v aljašské divočině asi uživil, ale jistě by to nebylo snadné.

Musel jste někdy na svých cestách světem zabít zvíře, abyste se uživil? Třeba rybu?
A víte že ne? Vlastně vždycky cestuji tam, kde žijí nějací lidé a když to jde, jím to, co jedí oni. Zkrátka jídlo si obstarávám od místních.

Jak vypadá typická obyvatelka Aljašky? Pozná se snadno?
Rozhodně ji poznat nejde. Ona je vůbec otázka, kdo je typický obyvatel Aljašky. Jen třetina obyvatel Aljašky se tu totiž narodila, všichni ostatní se odněkud přistěhovali.

Kterého snímku z Aljašky si nejvíce ceníte? Prozradíte proč?
Řekl bych, že si necením snímků, ale okamžiků, při kterých jsem měl možnost vidět to, co je na fotkách zachyceno. Takže mám samozřejmě radost ze všech fotek divokých zvířat, protože už sama skutečnost, že jsem tolik zvířat mohl potkat tváří v tvář, je pro mne velmi vzácná. Ale možná nejvíce si cením chvíle, při které jsem mohl zachytit nejvyšší horu Severní Ameriky Mount McKinley v národním parku Denali při východu slunce asi o půl čtvrté ráno. Ta hora byla celý předchozí den i noc schovaná v mracích a já celou noc čekal, jestli se obloha neroztrhne. No a vyšlo to. Zázrak, ne?

Dá se mluvit také o typické hudbě Aljašky?
Existují různé zpěvy a tance původních obyvatel, indiánů Athabasců či Inuitů. Ale současná hudba Aljašky zdá se být již zcela globalizovaná.

Přemýšlel jste někdy o tom, co by dnes bylo, kdyby car v roce 1867 Aljašku neprodal USA za 7,2 milionu dolarů?
Přemýšlel. A řekl bych, že by mu ji pár let na to Američané či Kanaďané bez ptaní i placení zabrali. Carova moc až tam nedosahovala, nebyl by schopen tak daleko od Moskvy své území bránit. Dobře udělal, že Aljašku prodal. I když z dnešního pohledu to byl velmi nevýhodný obchod, mohlo to dopadnout spíše jen ještě hůře.

Dnes už jistě ano, ale věděl jste i dřív, jak se jmenuje hlavní město Aljašky? Byl jste tam, jaké je?
V hlavním městě státu Aljaška, v Juneau, jsem nebyl. To město leží daleko na jihovýchodě státu a lze se tam dostat jen letadlem nebo lodí. Natolik mě metropole nezajímala, abych investoval finance do drahé dopravy. Upřednostnil jsem věnovat čas mnoha jiným fantastickým a lépe dostupným místům.